Kouzlo náboženské turistiky, nepřeberné množství poutních míst i atraktivní poutní cesty – to vše střední Čechy nabízejí. Inspirujte se a poznejte krásu místní krajiny i sami sebe.
Jako cíl své pouti zvolte některý ze středočeských skvostů – ať už profláklých nebo pozapomenutých. Jejich duchovní náboj ve vás bude ještě dlouho po návštěvě rezonovat. Místa jsou po staletí uctívána a obdivována a stávají se cílem poutníků jak věřících, tak těch bez vyznání. Anebo se vydejte na některou z poutních cest, které malebnou středočeskou krajinu protínají, zklidněte svou mysl a dopřejte si nezapomenutelný zážitek.
Levý Hradec a Budeč
Nedaleko Prahy ležící Levý Hradec je pozůstatkem středověkého přemyslovského hradiště, kde měli sídlo kněžna Ludmila s knížetem Bořivojem I. Kostel sv. Klimenta, který tu nechali na konci 9. století vybudovat, se stal prvním kostelem v Čechách. Zdejší naučná stezka, dlouhá necelý kilometr, návštěvníky provází historií tohoto středočeského duchovního místa.
Budeč je podle legend místem, kde byl vyučován mladý kníže Václav, proto je možné, že tu pobývala i kněžna Ludmila. Zdejší rotunda je v jádru nejstarším doposud stojícím kostelem v Čechách, který si můžete prohlédnout. K vidění jsou i zbytky hradiště z doby, kdy Budeč bývala opěrným mocenským centrem Přemyslovců. Poutě se zde konají dvakrát do roka.
5. 5. 2022
5 míst spojených se svatou LudmilouTetín a Svatá Hora u Příbrami
Tetín si právem zasluhuje velkou pozornost díky propojení s patronkou české země svatou Ludmilou. V roce 2021 uplynulo 1100 let od doby, kdy byla na tetínském hradišti zavražděna. Nenápadná obec nedaleko Berouna se pyšní hned třemi kostely a srdce poutníků si získává i díky romantickému výhledu do hlubokého údolí řeky Berounky. Návštěva tamního poutního místa se silnou duchovní atmosférou ve vás určitě navodí pocit klidu.
Dalším energií oplývajícím místem je Svatá Hora u Příbrami, jedna z nejcennějších památek období raného baroka v Čechách. Jádrem areálu se stal chrám Nanebevzetí Panny Marie s titulem basilica minor, postavený podle projektu předního italského architekta Luraga. Na výzdobě se podílel i věhlasný stavitel Dientzenhofer.
Stará Boleslav a Sázava
Jedním z nejstarších mariánských poutních míst je Stará Boleslav. Kostel sv. Václava založil kníže Břetislav I. na místě, kde byl roku 935 údajně zavražděn kníže a patron české země svatý Václav. Dnes se ve Staré Boleslavi konají poutě spojované nejenom s kultem českého světce, ale také s tzv. palladiem – gotickým reliéfem považovaným za záštitu české země. Duchovní rozměr, klid a pohoda jsou nedílnou součástí místa.
Sázavský klášter je úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa. Přijďte okusit atmosféru místa posvěceného prací, modlitbou a zázraky tohoto světce. Nejlépe klášter poznáte, vydáte-li se na některý z prohlídkových okruhů: Český patron svatý Prokop anebo Svatoprokopská Sázava.
Mladá Boleslav
Po hradech a zámcích podél JizeryStředně náročný okružní cyklovýlet pro milovníky hradů a zámků vás povede z Mladé Boleslavi do Mnichova Hradiště a zpět.
Skalka a Maková hora
Jako balzám na duši působí atmosféra barokního areálu umístěného na okraji Brdské vrchoviny. Malebné místo tvořené kostelem, klášterem a křížovou cestou vedoucí k poustevně vzniklo rukou Kryštofa Dientzehofera. A zatímco duševní energii načerpáte procházkou po areálu, kalorickou energii dobijete u místního stánku, kde si nad hřejivým ohništěm sami opečete voňavý buřt.
Jestli má některé z poutních míst neopakovatelného genia loci, je to Maková hora. Barokní kostel z 18. století se od řeky Vltavy nachází co by kamenem dohodil, přesto zůstává lidským očím skryt za zalesněnými svahy. Maková hora zažívá v posledních letech u turistů renezanci, přesto si tu stále užijete chvíle ticha a samoty.
Církvice a Votice
Kde hledat stavbu z 12. století, bohatě zdobenou nejrozsáhlejším zachovalým souborem románských plastik u nás? Na návrší nad říčkou Klejnárkou uprostřed rozlehlé návsi obce Jakub, nynější části obce Církvice. Přítomnost královského páru při svěcení kostela vybudovaného na tak odlehlém místě vzbuzuje otázky a je předmětem zájmu historiků i laiků. V Čechách totiž nemá obdoby.
Historie votického kláštera sahá až do roku 1625. Po rozsáhlé rekonstrukci byl nedávno znovu otevřen a vy tak uvnitř můžete navštívit expozice Ze života františkánů, Výstava kočárků a panenek, Vlastivědné muzeum Voticka, Kolektivizace na Voticku, Galerie obrazů Vladislava Kasky – Da capo al fine, historie kláštera a významné osobnosti Voticka i různé sezónní výstavy.
Kutná Hora – Sedlec a Hrádek u Vlašimi
Vzácná a unikátní je katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, která bývala konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách, založeného už roku 1142. Téměř 300 let zůstal chrám po vyplenění husitským vojskem v troskách, na jeho následné obnově pracoval mimo jiné i sám mistr Jan Blažej Santini – Aichel, který právě zde realizoval své ideje barokní gotiky. S pokorou si při svém putování připomeňte stálou přítomnost smrti, které se nevyhne nikdo. Kde jinde než v nedaleké slavné sedlecké kostnici.
Hlavním mariánským poutním místem Podblanicka je Hrádek u Vlašimi s kostelem sv. Matouše. Tady je poutní ruch spjatý s uctíváním omilostněné gotické sochy Panny Marie Hrádecké z konce 14. století. Oázu klidu objevujte celoročně, na vyhlášené hrádecké poutě přijďte spolu s ostatními poutníky v červenci.
Tismice a Svatý Jan pod Skalou
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích je snůškou velkých záhad. Jedná se spíše o zmenšeninu románské baziliky, má miniaturní rozměry a budete se u ní cítit hezky a tajuplně. Dodnes se neví, kým byla postavena, jistě to byl ovšem člověk velmi bohatý a vzdělaný, který znal tehdejší architektonické evropské trendy. Zjistilo se, že románské věže byly k malé bazilice dostavěny až v době gotiky – tento jev jinde v Čechách neuvidíte.
Vystoupat na skalní ostroh nad benediktinským klášterem je sice náročnější, ovšem výhled na obec sevřenou vysokými kopci je dostatečnou odměnou. Při pohledu do údolí pochopíte, proč je Svatý Jan pod Skalou považován za jednu z nejkrásnějších obcí středních Čech. Ke klášteru náleží poutní kostel, skrze nějž se dostanete do jeskyně sv. Ivana. Vedle kostela vyvěrá léčivý pramen, který byl ve 20. století využíván v dnes již zaniklých vodoléčebných lázních.
O tom, že objevování poutních míst může být současně dobrodružnou cestou, se přesvědčte v Davli. Na ostrov sv. Kiliána s pozůstatky kláštera sv. Jana Křtitele, historicky prvního mužského kláštera na našem území, se jinak než na člunu nedostanete. Nachází se těsně před soutokem Vltavy a Sázavy uprostřed hlubokých lesů, které naprosto vyhovovaly potřebám benediktinského řádu, jehož mniši zasvětili život rozjímání a modlitbám.
Pouť Blaník–Říp anebo obráceně?
Při pěším putování člověk pozná kus krásné přírody i sám sebe. Kdy jindy se naskytne tolik příležitostí k nerušenému rozjímání nad vším možným? Abyste nemuseli zdlouhavě přemýšlet kudy kam, vydejte se po trasách, které za vás už vytyčili jiní a které pomyslně vyšlapali poutníci před vámi.
Jedna taková poutní cesta spojuje dva historicky významné středočeské vrchy Blaník a Říp. Je rozdělená do sedmi etap, každá z nich v sobě zahrnuje téma s otázkami, které si lidé kladou v každé době bez ohledu na to, jakého jsou vyznání či kultury. Víte, že chůze dokáže zbavit napětí a napomáhá ke zklidnění duše? Zvolte si vlastní tempo, do ruky vezměte Poutníkův deník a vydejte se na cestu.
Na svátek sv. Václava 28. září 2022 byla slavnostně otevřena také poutní cesta Říp-Blaník, rozdělená tentokrát do čtyřech etap, ve kterých dohromady ujdete téměř 300 km.
Putujte po svatojakubské cestě
Svatojakubské cesty znáte? Českou republikou jich prochází hned několik a mnohé z nich protínají i střední Čechy. Všerubská svatojakubská poutní cesta vás dovede například na hrad Karlštejn i do Svatého Jana pod Skalou, provede vás malebným údolím podél Berounky a přes Brdy a ukáže vám i mariánské poutní místo Svatá Hora.
Přes Karlštejn a Svatého Jana pod Skalou vás povede také Železná cesta, která za královským Berounem prochází lesy v Talichově údolí a úbočím vrchu Děd se dostává k Nižboru se zámkem položeným vysoko na ostrohu. Malebnou krajinou Křivoklátska přijdete do Roztok, odkud se cesta klikatí údolím Berounky odlehlými končinami, které se v létě proměňují ve vodácký ráj, až do Liblína, odkud míří přes Kozojedy do Kralovic.
Východočeská trasa vás ve své středočeské části nasměruje ke Kutné Hoře, ještě předtím ovšem projdete obcemi Svatá Kateřina a Svatý Mikuláš, připomínajícími působení a vliv cisterciáků z kláštera v Sedlci. Za menší zacházku rozhodně stojí kostelík sv. Jakuba v obci Církvice. Nevynechejte ani empírový zámek Kačina. Projdete tichým údolím řeky Vrchlice a podél řeky Sázavy až do Vlašimi, kde se trasa napojí na Jihočeskou.
Žitavská trasa vám ve středních Čechách ukáže Mnichovo Hradiště, založeného cisterciáky z nedalekého bývalého kláštera Hradiště, s barokním zámkem a kaplí sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna. U Bakova nad Jizerou se napojíte na řeku Jizeru, nad kterou se po dalším putování začnou vypínat zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice. V Mladé Boleslavi navštívíte hned několik památek, než se vydáte dál k zámku v Benátkách nad Jizerou a do Staré Boleslavi, nejvýznamnějšího poutního místa na trase.