Pěší turistika ve středních Čechách: buďte věrni tradici!

První vlaštovka: zavzpomínejte na Svatojánské proudy

Úplně první vlaštovka vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Zlomek původní trasy s replikami tehdejšího označení si lze dodnes projít vysoko nad řekou Vltavou v místech, která nebyla zatopena vodními nádržemi Štěchovice a Slapy.

Hluboké údolí Vltavy se skalními srázy je jako stvořené pro milovníky romantického putování krajinou. Ještě před několika desítkami let tu místo štěchovické přehrady bylo možné sledovat bouřlivé Svatojánské proudy. Právě ty znějí ve Smetanově Vltavě, symfonické básni z cyklu Má vlast. Slavný hudební skladatel Bedřich Smetana je sledoval z dnes nepřístupné Smetanovy vyhlídky.

V současné době se za úchvatnými výhledy můžete vydat třeba na Naučnou stezku Svatojánské proudy. Začíná ve Štěchovicích poblíž soutoku Vltavy se zlatonosnou říčkou Kocábkou. Devítikilometrová trasa vede po levém zalesněném břehu řeky až do Třebenic a prochází i nad známou trampskou osadou Ztracenka. Je dobře značená, nepodceňte však pevnou obuv a své síly – trasa patří k těm náročnějším.

Z Berouna na Karlštejn vzdát hold Vojtovi Náprstkovi

Jen o měsíc později, v červnu 1889, byla vyznačena Cesta Vojty Náprstka, která nese jméno zakladatele Klubu českých turistů a vede z Berounaaž na královský hrad Karlštejn. I tady by se romantika dala krájet. Poklidná řeka láká vodáky a její okolí pěší turisty.

Vsaďte na klasiku a projděte si červeně značenou oblíbenou turistickou trasu, která začíná v Berouně. Na cestu se vydejte svažitým terénem do Svatého Jana pod Skalou s barokním kostelem a benediktinským klášterem, kde se přímo vedle kostela osvěžíte vodou z léčivého pramene poustevníka sv. Ivana, který tu ve skále údajně žil. Pak vystoupejte k rozcestí Propadlé vody a dál až na temeno Vysoké stráně, odkud začíná klesání na Boubovou a dál do údolí až k Bubovickým vodopádům. Pěkná procházka vás provede krajinou, kterou si oblíbil už Karel IV. Rád prý odpočíval u Královy studně, kde se vodou ze studánky můžete při svém putování osvěžit i vy. Dub Sedmi bratří, který cestou minete, Karel IV. ještě vidět nemohl – jeho stáří se odhaduje asi na 350 let.

Od dubu se vydejte po silnici a vyhlížejte jeho veličenstvo Karlštejn. Snad žádný z českých hradů není s postavou Karla IV. spjat tak úzce. Už od samého počátku ho král a císař zamýšlel nejen jako svoji rezidenci, ale také jako pevnost, v níž budou uloženy korunovační klenoty. Na vzhledu mu velmi záleželo a možná i díky jeho náročným požadavkům vzniklo tak jedinečné a vzácné architektonické dílo, které dodnes obdivují návštěvníci z celého světa.

Třetí místo drží trasa z Řevnice na Skalku

Třetí trasu vyznačil klub opět ve středních Čechách, a to z Řevnic přes vrchol Babka až na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka. Dodnes neztratila nic ze svého půvabu. Jak by mohla? Nenáročná trasa vede kolem řevnického Lesního divadla listnatými lesy stále po zelené turistické značce a lze si z ní udělat odbočku k vrcholu Babka. Stojí za to! Babka je totiž skalnatý kopec v brdských Hřebenech, který jako jeden z mála není plochý a hustě zalesněný. Právě proto se již v 19. století stal oblíbeným výletním místem, kde dokonce stával vyhlídkový pavilon.

Užijete si rozhled na okolní brdské lesy, které jsou balzámem pro oči i duši. Nad okolní krajinu uvidíte vystupovat mohutný zaoblený Plešivec, vašemu oku bude lahodit výhled na křivoklátské lesy a hřbet Děda, na jehož konci spatříte zástavbu Berouna. Od ní sledujte řeku Berounku, která váš pohled svede až k hlavní věži Karlštejna. Na zalesněném vrchu Skalka nad Míškem pod Brdy v cíli trasy vznikla nejen obdoba jihofrancouzské kaple, ale také dům zamýšlený jako benediktinský klášter a skromná poustevna. Kapli i klášter vyzdobili uznávaní barokní mistři.

Novinky? Stezka středozemím – seznamte se!

Máte natrénováno? Pak se v duchu tradice pěšího putování vydejte prozkoumat střední Čechy prostřednictvím dálkové Stezky středozemím, která vede od severu k jihu naší republiky a propojuje tak trasy Via Czechia, obcházející celou zemi kolem dokola. Prochází přes čtyři chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst, bezpočet malebných měst, sleduje přirozené historické cesty i plaveckou stezku, po které se vraceli voraři z Prahy zpět na Šumavu. Základní varianta měří 569 km a trasa je rozdělena na logické úseky s cílovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou. Její síť je ve středních Čechách velmi hustá, což pěší turistice po neokružních trasách náramně hraje do noty.

Stezka je důkladně promyšlená a zmapovaná a její krásný středočeský úsek vás provede Kokořínskem a Máchovým krajem, oblastí Dolního a Středního Povltaví i kolem Medníku, kde ostatně roku 1920 vznikla také ikonická turistická Posázavská stezka. Nikoho neošidí o krásné vyhlídky ani o brouzdání Toulavou.

V davu je síla!

Když se řekne pochod Praha–Prčice, všichni jsou doma. Historie nejproslulejšího organizovaného turistického a dálkového pochodu v České republice sahá až do roku 1966, narušit ho dokázala až epidemie koronaviru. Letos se půjde po pětapadesáté, a to 21. května. Už jste začali trénovat? V současné době má pochod několik tras různých délek, některé jsou připraveny také pro cyklisty a vozíčkáře. Všichni účastníci pochodu po úspěšném zdolání získají tradiční suvenýr – plastovou botičku. Takzvaný prčický škrpál má každý rok jinou barvu. Přidáte si letos jeden do sbírky?

Z mnoha dalších oblíbených hromadných pochodů vybíráme dál třeba Pochod jarním Českým krasem. Letošní 48. ročník turistické akce začíná a končí v Berouně a na výběr budou jako vždy trasy do 15 do 50 km.

Porozhlédněte se i po dalších pochodech v bližším či vzdálenějším okolí. Pochody jako Krajem bitvy u Lipan, Pytláckými roklemi či Mělnický hrozen lákají turisty již čtyřicet let. Většinu pochodů u nás pořádá Klub českých turistů, ne jehož stránkách také najdete aktuální termíny pochodů a další potřebné informace.