Královská komorní města
Komorní města byla na rozdíl od svobodných královských měst podřízených přímo panovníkovi spravována královskou komorou, které odváděla daně. Řadila se tedy stále k městům poddanským, ale těšila se větší prestiži a jejich práva a výsady byly početnější a významnější. Ve středních Čechách existovalo komorních měst několik a každé z nich se může pochlubit jedinečným příběhem a bohatou historií.
ZobrazitŠlechtické hrady a zámky
Šlechta nechtěla zůstávat za svým vládcem pozadu, a tak se její rezidence často rozrůstaly do velkolepých rozměrů. Ve své době patřila sídla, která obývali členové význačných aristokratických rodů, k obdivovaným a úctu vzbuzujícím stavbám. Nyní se mnoho z nich řadí mezi historicky a architektonicky hodnotné památky a k místům, jež stojí za návštěvu.
ZobrazitKrálovská města
K panovníkem udělovanému titulu „královské město“ se vázala značná privilegia a vzácné výsady, díky nimž města bohatla a celkově prosperovala. Ať už se jednalo o právo várečné, nebo o právo těžit na svém území drahé kovy, po jejich nabytí přicházel rozkvět a blahobyt. A která ze středočeských měst se těšila tomuto výjimečnému postavení a uznání jak ze strany poddaných, tak šlechty i samotného vladaře?
ZobrazitPřemyslovská hradiště
Každý příběh má svůj začátek. Zrod českého národa a státu je spojený s Přemyslovci, z jejichž dynastie vzešli první králové na našem území. Aby své postavení uhájili, zbudovali promyšlený systém opevnění sestávající z několika hradišť – z Tetína, Libušína, Levého Hradce, Staré Boleslavi, Libice nad Cidlinou, Budče, Lštění a Dřevíče.
ZobrazitKrálovské hrady
Panovníci potřebovali přebývat v sídlech, která ostatním mocnářům a případným nepřátelům vyrazila dech, vzbudila v nich okamžitý respekt a neochvějnou úctu v okamžiku, kdy je spatřili. Všechny středočeské královské hrady plnily tuto důležitou a nelehkou úlohu po stovky dokonale.
Zobrazit