Velký Blaník

Původní blanická pověst dostála mnoha úprav a stala se námětem celé řady uměleckých děl. Od roku 1848 v nich získávala stále intenzivnější vlastenecký podtón, když byla chápána jako alegorie probuzení spícího národa. Blanického námětu hojně využívali dramatici včetně Václava Kliementa Klicpery a Josefa Kajetána Tyla. Nejznámějším hudební zpracováním blanického motivu je symfonická báseň Bedřicha Smetany Blaník z cyklu Má vlast. Pověst o spícím blanickém vojsku představovala jedinečný námět také pro mnohé výtvarníky, malíře a ilustrátory.

Vydejte se na okraj blanických lesů a vystoupejte na vrchol hory. K cíli vás dovede naučná stezka se 14 zastaveními. Informační tabule seznamují se zdejším přírodním a kulturním dědictví, které nám zachovaly přechozí generace. Na své si přijdou i menší návštěvníci. Stezka je totiž doplněna o mnohé hravé prvky. Vede po červeně značené turistické trase a její součástí je rovněž geologická expozice hornin Podblanicka.

Dřevěná rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku, vystavěná Klubem českých turistů, byla dokončena roku 1941. Upustilo se přitom od výstavby původně zamýšlené zvonice. Její předchůdkyní tu bývala dřevěná věž bez vnějšího pláště, která ovšem neodolala náporu větru a roku 1936 se zřítila. I ta měla svou předchůdkyni, a to triangulační jehlanec a následně rozhlednu postavenou v roce 1895 z rozhodnutí kardinála Františka hraběte Schönborna, která i nadále fungovala jako triangulační bod.

S blanickou pověstí je neodmyslitelně spjata Veřejovská skála, kde se údajně nachází bájný vchod ho nitra blanické hory. Dostanete se k ní, uděláte-li si malou odbočku od hlavní značené trasy na Velký Blaník. Budete-li sledovat místní značení, rozhodně ji neminete.

Zajímavost

Za zdolání stojí také sousední Malý Blaník. Krásně si z něj vychutnáte siluetu Velkého Blaníku, dáte si trochu do těla a poznáte kapli sv. Máří Magdaleny, jejíž pozůstatky na vrcholu stojí. Vrcholová partie Malého Blaníku je pokryta bučinou se stromy starými i přes 160 let.