Kraj kolem Berounky je známý jako kraj spisovatele Oty Pavla. Právě tady se zrodila jeho láska k rybám a přírodě. Právě o tomto kraji psal svá slavná díla.
Kde Ota Pavel potkal ryby? Vydejte se k Berounce a na Křivoklátsko, kam se osobně i ve svých dílech opakovaně a rád vracel. Prozaik, novinář a sportovní reportér tento svět předčasně opustil přesně před padesáti lety 31. března roku 1973.
Tok řeky miloval, příroda mu učarovala
Středočeská část Berounky spjatá se životem a dílem spisovatele Oty Pavla začíná v obci Zvíkovec-Kalinova ves. Tady také začínají mnohá vodácká dobrodružství, čemuž nasvědčuje i množství kempů a půjčoven. Ať už po vodě nebo po souši, vydejte se vstříc příběhům.
Ten první se dodnes odehrává v Čechově mlýně u Šlovic. Malá vodní elektrárna vznikla už v roce 1911 a jako jedna z prvních v tehdejším Československu zásobovala své okolí střídavým elektrickým proudem. Mlýn nese pojmenování po Václavu Čechovi, který se zasloužil o vybudování elektrárny. Jeho potomci se o mlýn starají i dnes a za pomoci původní Francisovy a Kaplanovy turbíny stále vyrábějí elektrický proud. Paradoxně díky znárodnění v 50. letech minulého století se z opuštěného a chátrajícího mlýna stal světový unikát. Václav Čech byl navíc blízce spřízněn s prezidentem Edvardem Benešem, jehož oba dědečkové pocházeli právě ze Šlovic. Dnešní elektroskanzen si prohlédnete po předchozí domluvě.
Pouhé 2 km po proudu řeky Berounky se zastavte ve Skryjích a vydejte se na průzkum skryjského okolí. Přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium je jedním z nejcennějších nalezišť zkamenělin trilobitů a dalších živočichů staroprvohorní mořské fauny. Oblast proslavil paleontolog Joachim Barrande, který zkameněliny objevil při stavbě koněspřežné dráhy. V centru vsi navštivte Památník Joachima Barranda. Na nedalekém Zbirožském potoce se v lesích ukrývají Skryjská jezírka lákající svou romantickou atmosférou.
Kraj Oty Pavla
Ze Skryjí můžete vyrazit i ke zřícenině hradu Týřov, který ze skály tiše stráží řeku i všechny vodáky a čundráky. Za nádherný rozhled do údolí, které si Ota Pavel zamiloval, strmý výstup rozhodně stojí. Vodáci mohou loď nechat u ústí Úpořského potoka, kde žil „Fialový poustevník“ ze stejnojmenného díla Oty Pavla. Královský hrad Týřov patří k nejstarším českým hradům, o čemž svědčí i první zmínka z roku 1249. Když budoucí král Přemysl Otakar II. přijel na hrad žádat o milost svého otce Václava I., byl na hradě za své rebelie otcem uvězněn. Ačkoliv po této zkušenosti budoucí král na Týřov zanevřel, Křivoklátsko si jeho srdce přece jen podmanilo. I proto se Přemysl Otakar II. rozhodl přebudovat nedaleký hrad Křivoklát.
Pomyslnou branou do kraje Oty Pavla je Kouřimecká rybárna, která ve známých filmech ztvárnila chalupu převozníka Karla Proška. Ta pravá Proškova chalupa se ovšem nachází až v Luhu pod Branovem, kde dnes sídlí Pamětní síň Oty Pavla. Oba břehy dodnes spojuje přívoz, který ve vás vyvolá nostalgické vzpomínky. Právě tady trávil malý Ota spolu s bratry a tatínkem své dětství.
Za osvěžením se vydejte do výletního hostince U Rozvědčíka. Vystavěl ho rozvědčík Jaroslav Franěk z Nezabudic (v Nezabudicích naleznete Fraňkovu pamětní síň) pod názvem V Annamu. Během 2. světové války Franěk v hostinci ukrýval arzenál zbraní, čímž se zapojil k odbojové organizaci Obrana národa. Před seznámením s Proškem jezdila do zdejšího hostince Popperova rodina na letní byt.
Díky Otu Pavlovi se z hospody stalo téměř kultovní místo turistů všeho ražení. Láká turisty, vodáky, cyklisty a všechny milovníky přírody.
V knize Smrt krásných srnců Ota Pavel krásně popsal prázdniny u Berounky i odchod bratrů a otce do koncentračního tábora a válečné živoření s matkou v Buštěhradu. I tam je zřízeno malé muzeum věnované spisovatelovu životu a dílu. V nedalekém Dubí u Kladna mladý Ota krátce pracoval jako horník v dole Prago. S místní hornickou historií vás dnes seznámí Hornický skanzen Mayrau.
