Poznejte místa spojená se vznikem Československa. Ať už se vydáte do Lán, na Konopiště nebo třeba do Brandýsa nad Labem, těšte se na příjemný a obohacující výlet.
Do Brandýsa nad Labem se vydejte za životními osudy posledních Habsburků. Na Konopišti pobýval arcivévoda František Ferdinand d’Este a oblíbené místo prezidenta Masaryka Lány jsou dodnes oficiálním letním sídlem českých prezidentů. Věděli jste, že prvním takovým sídlem se stal zámek Hluboš na Příbramsku? Uvažovalo se ale i o Průhonicích.
Do Brandýsa za životními osudy posledních Habsburků
Renesanční zámek s dochovanou sgrafitovou výzdobou v Brandýse nad Labem patřil císařům monarchie až do roku 1918, interiérové expozice dávají o jejich pobytu dodnes krásné svědectví.
Oblíbil si ho například císař Rudolf II., který ho využíval jako své hlavní mimopražské sídlo. Několikrát ho svým pobytem poctil také Karel VI., od jehož korunovace letos uplynulo přesně 300 let. Byl velkým nadšencem pro lov, proto není divu, že mu Brandýs učaroval – kolem něj se rozprostírala vyhlášená obora. Ne nadarmo se o něm proto později uvažovalo jako o letním sídle prezidentů.
V roce 2023 skončila rozsáhlá revitalizace zámeckých zahrad, jejíž součástí bylo i obnovení zámeckého skleníku do historizující podoby a výsadba nových stromů a keřů.
Konopiště a František Ferdinand d’Este
Zámek Konopiště, založený již ve 13. století, zakoupil v roce 1887 František Ferdinand d’Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Přestavěl ho v historizujícím stylu, jeho okolí proměnil v krásný krajinářský park a na ploše bývalé barokní zahrady založil Růžovou zahradu se skleníky. Dodnes ve vás všechna místa při návštěvě zanechají hluboký dojem. V interiérech zámku můžete obdivovat mimo jiné rozsáhlé sbírky zbraní, které si sem arcivévoda umístil. Také vnitřní vybavení zůstalo ve velké míře stejné jako za doby, kdy zámek František Ferdinand d’Este s rodinou obýval.
Atentát na arcivévodu šokoval celou Evropu a stal se záminkou k vypuknutí první světové války. Za druhé světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS.
Ještě než se sídlem prvního prezidenta Československa staly Lány, pobýval Tomáš Garrigue Masaryk na Hluboši nedaleko Příbrami v brdských lesích. S rodinou tu žil v letech 1920–1921. Pražský hrad byl tou dobou před rekonstrukcí a rozhodně neposkytoval reprezentativní prostory pro pobyt prezidenta. Prezident pobýval na Hluboši, hledalo se ovšem dál. Uvažovalo se i nad Brandýsem nad Labem nebo Průhonicemi.
Lány a první československý prezident
Lány s barokním zámkem uprostřed křivoklátských lesů zvítězily i díky blízkosti k Praze a dobrému technickému stavu, v jakém ho původní majitelé Fürstenbergové zanechali. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk si Lány natolik oblíbil, že tu pobýval mnohem častěji než v Praze a zámek využíval jako celoroční sídlo. Pro stavební úpravy angažoval svého dvorního architekta Jože Plečnika. Právě v Lánech se konala (a dodnes konají) důležitá setkání. Masaryk tu žil až do své smrti, pohřben je na zdejším hřbitově vedle své manželky Charlotty.
Návštěvníci v Lánech mohou zavítat nejen do rozlehlého zámeckého parku a palmového skleníku z roku 1879, ale od roku 2023 také do reprezentačního prvního patra zámku, kde se nově pořádají komentované prohlídky. Přístupná je v sezóně i Naučná stezka Lánská obora s vyhlídkovým místem na výběh vysoké zvěře. Začíná a končí na okraji obce Lány, dlouhá je přibližně 4,5 km a představí vám část zdejší obory – ohrazené části křivoklátských lesů se zvláštním režimem.
Ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu v Lánech sídlí Muzeum T. G. Masaryka Lány, součást Muzea T. G. Masaryka Rakovník. Prezentuje osobnost prvního československého prezidenta a historické události spojené s jeho osobou.
