Nebýt krále Přemysla Otakara II., naše země by nejspíš vypadala úplně jinak. Byl to právě on, kdo ve velkém zakládal nová města a hrady, stávající města rozšiřoval a měl vliv i na zakládání klášterů. Kam se za jeho odkazem vydat ve středních Čechách?
Jeden z nejvýznamnějších králů dynastie Přemyslovců na trůn nastoupil v září 1253 a záhy se stal nejmocnějším vládcem ve střední Evropě. Říkalo se mu král železný a zlatý. První přízvisko získal na bitevních polích, druhé díky bohatství, které pocházelo ze stříbrných dolů v Kutné Hoře. Narodil se přesně před 790 lety pravděpodobně v Městci Králové, když se tamtudy jeho matka vracela do Prahy.
Založil Kolín, Nymburk i Nižbor – Miesenburg
Prokazatelně král založil město Kolín, krátce poté nechal vybudovat i hradby z lomového kamene, z nichž je část dodnes viditelná na Bartolomějském návrší. I samotný chrám svatého Bartoloměje, který dominuje městu, začala stavět huť Přemysla Otakara II. Jediná z místních bran do tehdejšího města se dochovala v těle současného zámku, přestože svůj vzhled radikálně změnila. Jmenuje se Klášterská, což odkazuje na tehdejší sousední dominikánský klášter.
Ač se Nymburk z větší části budoval až za vlády Václava II., založil ho opět Přemysl Otakar II. Za jeho života se pravděpodobně začal budovat i místní kostel sv. Jiljí, původně sv. Mikuláše, který je pozoruhodným architektonickým dílem. V Polabí byl nedostatek kvalitního kamene, proto se tu častěji stavělo z cihel, na což krásně poukazují i místní dochované hradby. Při stavbě kostela byly nakombinovány s pískovcem.
Současný zámek Nižbor, ve kterém sídlí Informační centrum keltské kultury, zakládal Přemysl Otakar II. jako hrad Miesenburg. Ten býval jeho oblíbeným útočištěm. Podlouhlý hrad s trojúhelníkovým půdorysem, postavený na ostrohu vysoko nad řekou Berounkou, za dobu své existence nezměnil pouze své jméno, ale také vzezření. Dnešní barokní podobu mu vtisklo pero významného architekta Františka Maxmiliána Kaňky.
Týřov je místem, kde byl budoucí král Přemysl Otakar II. uvězněn. V září 1249 na hrad přijel požádat o milost pro své rebelie, načež ho tu zatkli a uvěznili.
Zveleboval města, uděloval práva
Král Přemysl Otakar II., jehož jméno nese v naší zemi i celá řada ulic v mnoha městech, dokončil budování sítě českých královských měst a hradů. Iniciativu převzal také v Kouřimi – královském městě, kde jeho otec Václav I. položil základní kámen ke stavbě kostela sv. Štěpána s unikátní hvězdicovou klenbou. Poblíž dávno osídleného města nejspíš založil i nové město Kouřim právě Václav I., ovšem první písemná zmínka se o něm dochovala v listině Přemysla Otakara II. Dává v ní Kouřim spolu s Kolínem za příklad a vzor pro další vznikající královská města.
V listině Přemysla Otakara II. bychom našli i první písemnou zmínku o městě Mělník. Píše se v ní o tom, jak mu panovník propůjčuje příjem z labského obchodu, aby posloužil na opravu městských hradeb tehdy již existujícího vrcholně středověkého města, které bylo v době posledních Přemyslovců známé pobytem královen.
Na královské město byla za Přemysla Otakara II. povýšena také Čáslav. Získala tak mnohé výhody, a navíc král do ní vyslal dělníky na opravu dodnes částečně dochovaných městských hradeb. Součástí opevnění byla Otakarova bašta, která dnes slouží jako vyhlídková věž.
Hrady všemocné
Královským sídlem hodným svého označení se za vlády Přemysla Otakara II. stal majestátní hrad Křivoklát. Král na něm často a rád pobýval. Právě v jeho období došlo k velkorysé přestavbě, která původní hrad proměnila v rozsáhlý a složitý architektonický soubor, který svou velkolepostí náležel k nejvýznamnějším a největším hradům v zemi. Přestavba mu dodala mimořádně hodnotnou tvář, odpovídající velkým nárokům krále i vysoké úrovni tehdejší dvorské kultury.
Přemysl Otakar II. dokončil také stavbu založenou svým předchůdcem, hrad Vrškamýk, patřící mezi sídla nejstarších českých panovníků. Využíval se údajně jako lovecké sídlo.
Jako lovecké sídlo a místo poskytující úkryt při lovu i zázemí pro hodování mohl sloužit také maličký hrádek Jenčov, založený v křivoklátských hvozdech údajně samotným panovníkem. Nenápadnou zříceninu, která se z nejmenšího královského hradu u nás dochovala, najdete v lesích poblíž Nižboru, ke kterému mohl v minulosti přináležet.
