Už je to tady! Dne 20. března začíná astronomické jaro. Dny se pomalu prodlužují a sluneční paprsky prohřívají zimou zkroušený vzduch. Je na čase se opět zhluboka nadechnout a vychutnat si probouzející přírodu. Vydejte se za sněženkami, krokusy a sasankami, které vylézají mezi prvními květinovými kráskami. Jejich půvab dokresluje malebnost předzahrádek tradičních roubenek, které můžete obdivovat po celých středních Čechách.
Oslava jarní rovnodennosti byla považována za jeden ze čtyř hlavních svátků v roce. Významný mezník, kdy končila nadvláda zimy a bylo třeba se s ní rozloučit, aby bylo místo pro vše nové a začínající, byl provázen celou řadou několikadenních svátečních obřadů. Jedním z hlavních obřadů bylo vynášení stařenky Zimy (Smrtky nebo Morany), jejiž figurína byla se vším starým spálena, hozena do vody nebo zakopána do země. Symbolické rozloučení uvolnilo místo pro tzv. přinášení nového léta do vsi, kdy děvčata za zpěvu a tance do vsi nosila opentlené rašící ratolesti. Nejznámějším zvykem spojeným s příchodem jara bylo barvení vyfouknutých vajíček navlečených na pentlích a zavěšených nad postelemi jako symboly plodnosti. Tento obřad dnes máme spojený především s blížícími se Velikonoci.
Nastolující jaro ale neslavili pouze naši křesťanští předci. Čas rovnodennosti a slunovratů byl spojován i s pohanskými rituály. Kultovní místa, kde se pohani obraceli ke svým bohům, lze navštívit i dnes. Vypravit se tak můžete třeba k Libušině jezírku v Kouřimi, Kounovským kamenným řadám nebo k největšímu menhiru u nás přezdívanému Kamenný pastýř. Teď už se ale pojďme podívat na ona slibovaná a romantiky tolik milovaná roubená stavení.
První vlaštovka: skanzen Přerov nad Labem
Jste-li nedočkaví, naplánujte si první jarní výlet do skanzenu v Přerově nad Labem. Ten totiž své brány pro návštěvníky každoročně otevírá spolu s tradiční každoroční akcí Jaro na vsi už kolem poloviny března. V interiérech všech sedmi chalup můžete přihlížet scénkám ze života našich předků i starým zvykům a obyčejům, vztahujícím se k jarnímu období a Velikonocům.
Chcete poznat okolní placatou krajinu? Začněte v nedalekých Čelákovicích, odkud pokračujte směrem k rameni Labe, kde stojí bývalá středověká tvrz – dnes sídlo muzea. Trasa pěšího výletu vede kolem kostela k lávce přes Labe, kde potkáte i první infotabuli naučné stezky Údolím Labe. Stezku ale nechte na jindy a pokračujte dál podél řeky a přes Budečskou hráz, vybudovanou kvůli ochraně Přerova před povodněmi. Lužními lesy se dostanete až ke skanzenu. Můžete tak nedlouhou procházku jít i z druhého směru. V Přerově vás navíc nadchne pohled na místní renesanční zámek (nepřístupný) a návštěva Muzea Moto &Velo vystavující bicykly i motocykly.
Do Kouřimi za krojovanými tradicemi
Od dubna je možnost výběru značně širší. Vaší pozornosti by rozhodně nemělo ujít Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních i severních Čech, a je tak jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem u nás. Atmosféra skanzenu se neustále obměňuje v návaznosti na cyklu ročních dob a příslušných lidových obyčejů. V průběhu roku zde připravují řadu národopisných pořadů, při kterých ožívají české zvyky a tradice. Herci jsou navíc oblečení v krojích a venkovských šatech, na které je radost pohledět, a tak je dobový zážitek zaručen.
Při výletě se zastavte také v královském městě Kouřim a zamiřte k astronomickému středu Evropy na Lechův kámen. Z královského města vás k němu dovede krátká naučná stezka. Lechův kámen na kopci zvaném Stará Kouřim nabízí krásný výhled na město. Prý se na něm kdysi srocovaly čarodějnice. Leží asi kilometr od průsečíku 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky. Proto se stal místem, od něhož se udává východ a západ slunce pro Českou republiku.
Jako by tu stál odjakživa – skanzen Vysoký Chlumec
Skanzen Vysoký Chlumec, pobočka Hornického muzea Příbram, uchovává cenné památky venkovské architektury, dokládající vývoj rodinného domu od poloviny 17. do počátku 20. století. Přírodní areál leží v údolí potoka, kam byly citlivě zakomponovány usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářská stavení i další mimořádné objekty. Potkáte sloupový holubník i včelín.
Pěkné počasí láká k cyklovýletům. Vydejte se do skanzenu na kole a spojte příjemné s užitečným. Okružní trasa z Prčice, dlouhá přibližně 36 kilometrů, prochází severní částí přírodního parku Jistebnická vrchovina. Provede vás kopcovitou krajinou s krásnými výhledy a zaveze do malebných vesniček.
Třebíz: tak trochu jiný skanzen
Řada hodnotných vesnických staveb na Slánsku byla zcela zdevastována v období socialismu. Výjimkou v regionu je vesnice Třebíz, kde byl zachráněn Cífkův statek s barokním štítem a klenutou bránou, který dal základ Národopisné muzeum Slánska v Třebízi. Třebíz tak patří k vesnicím, kde se úspěšně podařilo zapojit muzeum v přírodě do prostředí živé vesnice s výjimečně dochovanou památkově hodnotnou zástavbou.
Užijte si jarní cyklovýlet ze Slaného do Nového Strašecí právě přes Třebíz, kde projedete kolem několika památkově chráněných staveb dokládajících tradiční uspořádání české návsi. Uvidíte kostelík sv. Martina, kapličku s kašnou, Šubrtův statek, ševcovnu, výměnkovou chalupu i rodný dům spisovatele a buditele Václava Beneše Třebízského. Jeďte od železniční stanice ve Slaném přes Zichovec s pivovarem, Bílichov, Mšecké Žehrovice až do Nového Strašecí – opět k vlakové stanici.
Do Hamousova statku za vůní čerstvě upečeného chleba
Hamousův statek ve Zbečně znáte? Malá, ale velmi cenná památka lidové architektury je otevřena v dubnu o víkendech a od května denně kromě pondělí. Přijedete-li v sobotu, stanete se svědky pravidelného pečení chleba. Ve Zbečně prozkoumáte selskou usedlost s roubeným obytným domem, zděnými chlévy, stájemi a se sýpkou, stodolou, černou kuchyní i výměnkem.
Po návštěvě statku zajděte také k nedaleké vodní nádrži Klíčava uprostřed křivoklátských lesů. V 50. letech ji pomáhali stavět i řeholníci při nucených pracích. Ze Zbečna se k ní dostanete po třech kilometrech chůze proti proudu Klíčavského potoka anebo proti proudu Berounky po naučné stezce Brdatka na Písky a poté po červené TZ zpět. V takovém případě při okružní cestě urazíte celkem devět kilometrů.
Tradice i protažení těla: řemesla v Ostré
Nechte se zlákat k návštěvě historické vesnice plné umění a řemesel. Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem má jedinečnou atmosféru. Potkáte dráteníka, hrnčíře, provazníka, mydláře, svíčkaře i papírníka a na středověkém tržišti nakoupíte stylové výrobky. Centrum řemesel doprovází rozlehlé zahrady, které lákají k procházce i posezení. Většina rostlin na zahradách vypěstovaná se používají na výrobu přírodní kosmetiky, a tak tu najdete zahrada bylinnou, zeleninovou i klášterní.
Poznat zároveň můžete i blízký Mydlovarský luh, jeden z posledních velkých zachovalých ploch lužních lesů v Polabí. Rezervací prochází tříkilometrová naučná stezka, vybízející k nenáročné příjemné procházce. Ostrá je ideálním výchozím místem.
Kokořínsko a Český ráj: roubenkový háj
Pokud milujete roubená stavení tak jako my, ale umělé návsi ve skanzenech vás příliš nelákají, máme pro vás skvělou zprávu. Hned dvě oblasti na severu středních Čech jsou těmito dřevěnými domky doslova poseté, a navíc se tu roubenky snoubí s krásou pískovcových skal a starobylých hradů. Řeč je o Kokořínsku a Českém ráji. Právě v těchto oblastech najedete zřejmě největší koncentraci roubených domů u nás. Především na Kokořínsku je pak doslova každá druhá ves či osada vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Jen na Kokořínsku si vaše srdce získají roubená stavení v Jestřebicích, Vidimi, Střezivojicích, Olešnu, Nosálově, Nových Osinalicích nebo v Dobřeni. Poslední zmiňovaná pak posloužila jako kulisy ve filmu Spiderman: Daleko od domova. A kam se za roubenkami vydat v Českém ráji? Třeba do Loukova, Vesce u Sobotky, Střehomi nebo romantického Mužského.
