Z Mutějovic za Pravdou do Ústeckého kraje

Někdo je nazývá Stonehenge střední Evropy, pro někoho je to jen řada kamenů. K čemu ale sloužily tajemné Kounovské kamenné řady, kdo je vytvořil a jak jsou vlastně staré, to se můžeme jen dohadovat. Podobně málo toho víme i o zřícenině hradu Pravda či pozůstatcích zřejmě významného hradu Džbán.

Na průzkum tajemství oblasti Džbán se vydejte z vlakové zastávky Mutějovice (přijedete-li autobusem, čeká vás nejprve čtyřkilometrová cesta z obce k vlakové zastávce). Žlutá turistická trasa vás dovede na zříceninu hradu Džbán.

Ten je velkou historickou hádankou – nedochovaly se nám o něm totiž vůbec žádné písemné zmínky. Podle archeologických výzkumů i dochovaných pozůstatků je zřejmé, že to byl velký a výrazný hrad, který by si nižší šlechta nemohla dovolit. Jeho zakladatelem tak byl asi některý z králů, možná Václav I. (pozdější svatý Václav, patron naší země) nebo jeho otec Přemysl Otakar I.

• Zajímavost: Oblast Džbán, přesněji geomorfologický celek Džbán, je výrazná náhorní rovina rozdělená hlubokými a širokými údolími, rozkládající se přibližně mezi městy Louny, Slaný, Kladno, Rakovník a Žatec. Džbán byl již od pravěku obydlenou a strategickou oblastí. Jeho skalnaté stěny a hluboká údolí poskytovala přirozenou ochranu, zatímco úrodnější okraje plošiny byly vhodné k zemědělství. V raném středověku tu vedly obchodní stezky spojující Čechy s Poohřím a dále do Saska.

Z rozcestí pod hradem Džbán budete po zelené turistické trase pokračovat do Domoušic, odkud vás čeká výšlap na další zříceninu, hrad Pravda, kam dojdete po žluté turistické značce.

Také historie hradu Pravda je téměř neznámá. Na původním hradišti vyrostl gotický hrad, který však nesloužil jako honosné sídlo – byla to významná obranná stavba. Dnes tu místo rytířů často nocují trampové.

• Tip pro vás: Obě zříceniny jsou volně přístupné, takže si je během výletu můžete důkladně prohlédnout.

Od hradu Pravda ještě po modré turistické trase přejdete přes bývalé hradiště Rovina a už se blížíte k vrcholu dnešního výletu – tajemným Kounovským kamenným řadám.

Kounovské kamenné řady tvoří 14 rovnoběžných řad různé délky, některé jsou až stovky metrů dlouhé. Vedou od severu k jihu a obsahují minimálně 2239 neopracovaných kamenů. Jejich původ, stáří a účel jsou stále předmětem výzkumu i spekulací.

Podle jedné z mnoha teorií mohly být kameny pravěkou observatoří a sloužit k určování slunovratů, rovnodenností či k orientaci podle hvězd. Jiná teorie se zase přiklání k praktickému využití řad jako vymezení hranic pozemků. Jednoznačné důkazy a pravda neexistují.

• Tip pro vás: V nedalekém Kounově, po kterém získaly řady kamenů svůj název, můžete v sezóně o víkendech, v domě U Tří lip, navštívit expozici kounovských řad, která shrnuje dosavadní výsledky bádání.

V blízkosti kamenných řad najdete i dva největší kameny, menhiry Pegas a Gibon. Ty jsou opředeny řadou pověstí. Například menhir Gibon se prý v noci dokáže pohnout a má i léčivou sílu – kdo se ho dotkne, načerpá energii. Menhir Pegas je spojován s mytickým okřídleným koněm, který zde dupnul kopytem a kámen vyrostl ze země. Také je mu přisuzována ochranná moc i schopnost přinášet štěstí cestovatelům.

A nezapomeňte si přibalit do batohu svačinu. Po cestě není žádná možnost občerstvení. Na začátku nebo na konci výletu ale můžete zajít do Mutějovic, kde se dobře najíte i napijete v restauraci PodDžbánského pivovaru Mutějovice. A chcete-li tajemné menhiry prozkoumat ještě víc, mají tu pro vás připravené i ubytování.