Krajem románu Bludné duše

Sedláci se bouří proti vrchnosti, krajem putují tajemné postavy a v lesích se zjevují bludná světla. Třebízského Bludné duše spojují skutečné selské nepokoje s romantickým příběhem, místními pověstmi a krajinou Podlesí nedaleko Rakovníka.

S prozkoumáváním románových míst začněte u zámku ve Mšeci (starší název Kornouz). V knize se objevuje jako knížecí zámek, odkud před sedláky „páni utekli do jednoho“. Dnes je zámek naopak plný – jsou zde školská zařízení, takže si jej můžete prohlédnout pouze z venku. Jednou měsíčně je však otevřeno Muzeum Mšec.

Od rozcestníku na nedalekém parkovišti se vydejte po žluté turistické značce směr Srbeč. Než vyjdete ze Mšece, ještě se můžete zastavit na místním hřbitově u pomníku bludných duší.

Dál už vás čeká románová krajina. Podlesí totiž není vymyšlený svět, ale skutečný kraj kolem Mšece, Srbče, Pozdně a Hřešic, s charakteristickými údolími a poli obklopenými tmavými lesy, prudkými svahy, loukami a osamělými cestami.

• Zajímavost: Román Bludné duše není žádná idylická procházka venkovem. Jeho autor, kněz a vlastenecký spisovatel Václav Beneš Třebízský nás zavádí do oblasti Podlesí na konci 18. století, kde sedláci stále hůř snášejí robotu, příkazy vrchnosti a staré křivdy. Nespokojenost přeroste v otevřenou vzpouru a krajem táhnou rozbouření poddaní. Do toho vstupují tajemné postavy, dávná tajemství, nešťastné osudy i pověsti o bludičkách a „bludných duších“, které se mají zjevovat v noční krajině. Historie se tu mísí s obrozenectvím, romantikou, napětím a trochou tajemna.

V Srbči se můžete zastavit v zámečku, přestože není zcela přístupný. Společenství Dobromysl zde provozuje denní stacionář, ale také infocentrum a kavárnu, byť jen s omezeným provozem.

Jen pár metrů odsud, v nenápadném parčíku uvidíte pomník věnovaný Václavu Benešovi Třebízskému. Od něj už vás úzká cesta vyvede mezi domy a úvozovou cestou až ke hřbitovu, odkud vás čeká největší stoupání z celé trasy, a to ke kostelu Nejsvětější Trojice. Právě u něj se v románu nachází poustevna otce Jarolíma, jedné z výrazných postav románu.

• Zajímavost: Ke kostelu Nejsvětější Trojice se vztahuje i legenda, podle níž jej nechal postavit srbečský šlechtic Adam Hruška z Března. Právě na tomto místě přistihl svého syna s jeho milou, neurozenou dcerou mlynáře, a nešťastnou náhodou je oba zabil. Pochoval je do společného hrobu a nad ním pak vystavěl Trojický kostelík.

Výrazným prvkem v románu jsou lesy. Jejich hluboké ticho a zádumčivost (tak je popisuje Třebízský) poznáte na zpáteční cestě od kostelíka do Mšece.

Neznačená cesta vás povede jihozápadním směrem téměř bez převýšení. Nejprve přes louku sejdete k rekreačním chatám na širokou kamenitou lesní cestu. Zhruba po 10 minutách chůze lesem cesta ústí na silnici, od které se záhy, po 60 metrech odpojuje a znovu vchází do lesa.

Lesní cestou pokračujte cca 5 minut k rozcestí u lesní mýtiny. Orientaci vám poskytne označení bodu záchrany, umístěné na vysokém stromě u cesty. U něj odbočíte vlevo a po přímé cestě dojdete lesem až k chmelnicím, a podél nich do Mšece.

Tip pro vás:

• Ze Srbče se můžete zajít osvěžit na zajímavé místo k nedalekému Dubovému rybníku. Samoobslužný výčep, plovoucí terasa, občas nějaký koncert a hlavně nekonečný relax u vody a nádherné západy slunce – to je Duboffka. A půjčí vám tu i paddleboard či pramici.
• Přímo na trase pak hlad zaženete na začátku či na konci výletu ve Mšeci v restauraci Na Knížecí.