Tady žili Keltové: vydejte se na oppida nejen za tajemnými druidy

Keltové: Zruční řemeslníci i udatní bojovníci

Nádherné šperky, mince, důmyslné nástroje a zbraně či jemná keramika. To jsou důkazy vyspělosti a zručnosti Keltů. Na našem území se v minulosti našlo i mnoho depotů („pokladů“). Ve středních Čechách to je třeba nález 83 železných předmětů v Kolíně, další železné předměty byly v nalezených keltských hrobech v Benátkách nad Jizerou a stejně tak ve Stradonicích. Tady náhodní nálezci a později i archeologové objevili stovky zlatých mincí, různé předměty a dokonce i lidskou figurku.

Za obchodem do oppida

Typickým keltským sídlem bývala oppida (hradiště). Tato rozsáhlá opevněná území bychom mohli přirovnat k dnešním městům. Keltové si je budovali na strategických místech – na vrcholcích kopců či na skalnatých ostrozích.  Museli se totiž chránit před nájezdy: Germánů ze severu a Římanů z jihu.

Důležitý byl i dostatek přírodních zdrojů v místě, který určoval i řemeslné zaměření oppida, například ve zlatonosných oblastech se vyráběly především šperky a mince, v místech těžby železné rudy zase zbraně a nástroje. V neposlední řadě bylo nutné, aby oppidum leželo na dálkových obchodních trasách – „mezinárodní“ obchod v těchto místech totiž jen kvetl.

Kde a kdy byli Keltové doma?

Národ Keltů byl složen z jednotlivých kmenů, které hovořily podobným jazykem, měly podobnou kulturu i náboženství, přesto však nikdy nevytvořily jednotnou říši.

Není ani úplně jasné, které všechny kmeny je možné označit za keltské, a ani nejde jednoznačně určit období, kdy Keltové žili. Stejně tak nelze přesně vymezit jimi obývané území.

Přibližně na našem území žil po několik století před naším letopočtem kmen Bójů, podle nějž později vznikl i latinský název naší země – Boiohaeme (v překladu Země Bójů), později Bohemia. Je tak klidně možné, že mnohým z vás kolují v žilách stopy keltské krve. O důvod víc tento zajímavý dávný národ poznat a vyrazit na místa, která kdysi obývali.

Atmosféru keltského světa načerpáte v Nižboru

Vaše první kroky na cestě za poznáním Keltů by měly vést do zámku Nižbor. Na zalesněném ostrohu, vysoko nad řekou Berounkou, sídlí totiž Informační centrum keltské kultury. Tady, v místě s mimořádnou atmosférou, se ve stálé expozici Keltové v srdci Čech… a co bylo před nimi dozvíte, jak naši dávní předci žili. Uvidíte tu výjevy z jejich každodenního života, důmyslné vynálezy i ukázku keltského obydlí. A na vlastní kůži si tu vyzkoušíte i keltská řemesla či si obléknete tehdejší šaty.

Aby mohli obchodovat, vyráběli Keltové mince. Zdejší výstava Mincovnictví Keltů v srdci Evropy vám představí keltskou numismatiku. Část výstavy je věnována mincím a mincovnictví na nedalekém oppidu Stradonice, kde se mince razily. Odsud se pak distribuovaly do celé tehdejší keltské Evropy.

Život Keltů na vlastní kůži

Chcete keltský svět zažít naplno? Vydejte se do Nižboru na oslavu některého z keltských svátků. Tradičně poslední dubnový víkend tu propukají oslavy keltského svátku Beltain. A není to jen oslava jara a ohně, ale i svátek hudby a keltských řemesel. Atmosféru keltské vesnice navozuje Vousův kmen se svými stany na nádvoří a ukázkou řemesel i třeba soubojů s meči. Ochutnáte také keltské jídlo a pití a nechybí ani bitva s Římany. Oslavy jsou zároveň i zahájením návštěvnické sezóny.

Oppidum Stradonice

Nedaleko od zámku Nižbor, na vedlejším vrchu Hradiště, se rozkládalo keltské oppidum Stradonice. Ve své době patřilo mezi největší i nejvýznamnější. Bohužel mnoho jeho pokladů zmizelo či bylo zničeno při „zlaté horečce“, která se tudy přehnala v 19. století po nálezu dvou stovek zlatých mincí.

Z Nižboru vás sem dovede turistická trasa, která je zároveň i naučnou stezkou. Z panelů podél cesty se například dozvíte, že zdejší hradiště bylo jedním ze dvou na našem území, které mělo privilegium vlastní mincovny – vyráběly se zde zlaté „duhovky“ i stříbrné mince.

Oppidum na Závisti

Kdysi nejlidnatější a nejrozsáhlejší oppidum na českém území. Najdete ho nedaleko Dolních Břežan, jen kousek od Prahy, v oblasti zvané Závist. Rozsáhlý archeologický výzkum zde odhalil stopy mnoha obytných a užitkových staveb, také mohutného opevnění. Součástí hradiště byla i akropole s kultovním okrskem na Hradišti. Archeologové zde nalezli množství různých předmětů, které dokládají vysokou úroveň a um keltských řemeslníků. Naleziště však muselo být z důvodu ochrany zasypáno.

Za pozůstatky oppida se dnes můžete vydat po naučné stezce Dolní Břežany, dovede vás sem také několik turistických tras či cyklotrasa.

Nahlédněte z výšky i z virtuální reality

Na oppidum se můžete podívat i z výšky, konkrétně z rozhledny Závist. Ta na zdejší akropoli vyrostla v roce 2021, je z modřínového dřeva a je dílem ateliéru Huť architektury Martina Rajniše. Je součástí projektu Závist – Zpřístupnění, který by měl prezentovat výsledky archeologického výzkumu v této oblasti. Poskytuje výhled na celé zdejší dávné keltské hradiště i na blízkou Prahu. Na rozhlednu se dostanete celoročně a zdarma.

Jedinečnou možnost projít se několik minut po keltském hradišti v době jeho slávy a seznámit se s reálným životem předků pak máte v Regionálním informačním centru Keltské oppidum Závist v nedalekých Dolních Břežanech. Multiprojekční zařízení ZÁVIST CAVE vás tu prostřednictvím virtuální reality vtáhne do historických scén ze života Keltů.

Kam dál za Kelty?

Za hlavou Kelta do Nového Strašecí

Nebojte, nejsou to žádné hrůzné pozůstatky, ale nejcennější keltská plastika v Evropě – kamenná hlava Kelta. Ta byla roku 1943 objevena v lomu u Mšeckých Žehrovic a nyní ji uvidíte v Muzeu Nové Strašecí, v expozici věnované keltskému osídlení.

Hlavu vytvořili Keltové ve 2. polovině 3. století př.n.l., v mladší době železné. Busta má výšku 25 centimetrů a je vyrobená z bělohorské opuky. Je možné, že představuje uctívaného člena místní komunity, snad druida.

Kamenná hlava Kelta je druhým nejcennějším archeologickým nálezem u nás, hned po Věstonické Venuši.

Muzeum Keltů v Dobšicích

S dětmi můžete vyrazit na výlet do Dobšic nedaleko Poděbrad. Malé muzeum připomíná keltské osídlení v okolí řeky Cidliny. Na přelomu 19. a 20. století zde totiž Jan Hellich, zakladatel Polabského muzea v Poděbradech, nalezl rozsáhlé keltské pohřebiště. Jeden z nalezených hrobů keltského bojovníka uvidíte v dobšickém muzeu, stejně jako několik zajímavých originálních předmětů.

Expozice pokračuje na dětském hřišti, postaveném ve stylu keltského oppida, které slouží i jako malý skanzen. Doplňuje jej Dobrodružná a naučná stezka malého Dobše, která děti i dospělé na krátké trase provede okolím.

Další oppida

Na břehu Slapské přehrady si můžete udělat výšlap na oppidum Hrazany. Rozkládalo se na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou a bylo centrem obchodu. Vedla tudy totiž obchodní stezka z rakouské Solné komory.

Další keltské hradiště najdete u Louňovic pod Blaníkem, konkrétně na bájné hoře Velký Blaník. Dodnes jsou zde patrné kamenné valy, které jsou pozůstatky mohutného opevnění. Na vrcholku pak můžete vystoupat na ikonickou rozhlednu ve tvaru husitské hlásky. Výlet je vhodný i pro děti, cestou se zabaví úkoly na naučné stezce S rytířem na Blaník.