Slavná bojiště středních Čech: kde se kopím a puškou psaly dějiny?

Bitva u Lipan a husitské peripetie

Psal se 30. květen 1434, kdy u středočeské vesnice Lipany došlo k bratrovražedné bitvě, která předznamenala ukončení občanské války v zemích Koruny české. Husité v ní byli drtivě poraženi, při bojích zahynul i jeden z nejvlivnějších husitských politiků Prokop Holý, na jehož vůli do značné míry závisel osud revolučních Čech.

Nedaleko Lipan stojí mohyla ve tvaru zaobleného kužele, k níž se ve druhé polovině 19. století, kdy bylo husitství povýšeno na český národní symbol, konaly každoroční pouti. Dovede vás k ní červeně značená turistická trasa anebo z opačného směru naučná stezka Lipanská mohyla.

Bitevní místa poznáte při dálkovém pochodu či cyklojízdě Krajem bitvy u Lipan, oblíbeném všemi milovníky pohybu v přírodě. Jeho letošní 41. ročník se uskuteční 27. května. Za hlubším poznáním zavítejte do Podlipanského muzea v Českém brodě, sídlícím v pozoruhodné secesní budově v historické vilové čtvrti. Znovu tam byla otevřena expozice Bitva u Lipan a ohlasy husitské tradice ve středních Čechách, přístupná od pondělí do pátku. Zachyceny jsou nejen přípravy a průběh bitvy samotné, ale také širší souvislosti tohoto důležitého mezníku husitského hnutí. Seznámíte se s událostmi, osobnostmi a dalšími stránkami husitství, stejně jako se životním stylem v období pozdního středověku.

Po bitvě u Lipan, kdy česká politická scéna začala pozvolna budovat cestu k dohodě se Zikmundem Lucemburským, došlo v roce 1437 k několikaměsíčnímu obléhání hradu Sion nedaleko Malešova. Poražení obránci patřili k řadě táborských husitů. Událost bývá v místech dnešní zříceniny hradu připomínána formou rekonstrukce historické bitvy. Ke středověkému zdivu vás přivedou značené turistické trasy i naučná stezka Cestou husitských hejtmanů.

Bitva v blíže neurčené lokalitě poblíž malešovské tvrze propukla 7. června 1424. Vítězství východočeských husitů orebitů pod vedením Jana Žižky připomíná památník, ke kterému dojdete, vydáte-li se Cestou husitských hejtmanů ze Sionu kolem památníku až do Malešova. Tam na vás čeká jak tvrz, na které se často pořádají kulturní akce, tak místní pivovar přímo pod tvrzí, který navazuje na více než čtyřsetletou tradici pivovarnictví na malešovském panství.

Husitská bitva známá jako bitva u Kutné Hory se ve dnech 21.–22. prosince 1421 odehrála na úpatí vrchu Kaňk s rozhlednou Havířskou boudou vedle Kutné Hory v okolí vesnice Nebovidy. Husitské vojsko v čele s Janem Žižkou tam porazilo druhou křížovou výpravu Zikmunda Lucemburského. Vítězství prakticky znamenalo konec kruciáty, protože po tomto střetnutí křižáci ztratili iniciativu a každý jejich další pokus o soustředěný odpor skončil panickým útěkem.

Krvavá bojiště třicetileté války

Na Kutnohorsku, konkrétně u Chotusic nedaleko Čáslavi, se 17. května 1742 střetla také vojska pruského krále Fridricha II. s habsburskou armádou Karla Lotrinského, švagrem Marie Terezie. Dnes na bitevní místo poukazuje památník. Kdysi byl boji poznamenán celý kraj. Chotusice byly vypáleny, okolní obce platily Prusům válečnou finanční kontribuci. Ranění vojáci byli odváženi do polního lazaretu zřízeného v nově dokončené budově kláštera voršilek v Kutné Hoře. Pod ním si dnes může zajít na víno do Kutnohorských vinných sklepů. I přesto, že v bitvě habsburská monarchie prohrála, dosáhla Marie Terezie obnovení kýžených diplomatických rozhovorů. Při obhlídce někdejšího bojiště zavítejte třeba i do nedalekého Jakuba, části obce Církvice, kde stojí kostel s unikátními románskými plastikami.

Jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války se odehrála 6. března 1645 u středočeské obce Jankov, která tehdy jako jediná ze širokého okolí nebyla nakonec vypálena. V bitvě, která znamenala v průběhu války zásadní zlom, se střetla švédská a císařská vojska. Císařská armáda byla rozprášena, Švédové táhli dál směrem na Vídeň. Na jankovském bojišti se každoročně pořádají připomínkové akce. Kdykoliv se můžete vydat na rovinatou okružní naučnou stezku Po stopách bitvy u Jankova. Prostřednictvím informačních tabulí se seznámíte s příčinami třicetileté války, okolnostmi místní bitvy i jejím průběhem a účastníky. Dovede vás také k památníku a mohyle, kde vojska kapitulovala. Procházku si můžete prodloužit o putování po Ratměřické stezce s originálními, komiksovou formou zpracovanými tabulemi. Najdete na nich informace o tom, jaký dopad měla třicetiletá válka na místní obyvatelstvo.

Vraťme se ještě jednou do oblasti Kutnohorska a Kolínska. Dne 18. června 1757 se totiž nedaleko Křečhoře u Kolína střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské jezdecké pluky. Zpočátku nerozhodná bitva skončila vítězstvím početně silnější rakouské armády a její výsledek přiměl pruskou armádu ukončit obléhání Prahy a měl rozhodující vliv na další historický vývoj. O důstojnou připomínku střetu se stará projekt Válka v krajkách – bitva u Kolína 1757, který rekonstrukci bitvy obvykle každoročně v červnu pořádá.

Vydáte-li se z Kolína směrem na Štítary a dál k památníku bitvy, bude vás čekat asi 20 km plných historických stop i pěkných výhledů. Žlutě značená turistická stezka v Křečhoři vede k monumentálnímu památníku bitvy, od něhož se naskýtá nádherný panoramatický pohled na celé Polabí. Žlutá turistická trasa vás dále zavede přes Kamhajek a Vítězov až na vrch Bedřichov. Tomu se kdysi říkalo Novoveský, současné jméno získal podle pruského krále Bedřicha II., který z něj řídil své vojsko. Kruhový výhled je z něj parádní a od roku 2018 je navíc podpořen zdejší rozhlednou, známou jako Bedřichova vyhlídka. Je celoročně volně přístupná.