Podzimní pohádka: výlety inspirované stromy

Kolem zámku ve Vlašimi, v Kraji blanických rytířů, se rozprostírá jeden z nejkrásnějších parků v Čechách. Přírodně-krajinářský park je nejen plný stromů, které na podzim vytvářejí nádherné scenérie, ale také drobných staveb, propojených naučnou stezkou. Ta vás provede kolem šestnácti informačních tabulí s řadou zajímavostí o přírodních i architektonických zajímavostech. Zavede vás také k Čínskému pavilonu, který je dominantou parku a jeho nejexotičtějším prvkem. Každý návštěvník k němu jednoduše musí zavítat.

Kdyby vám v parku bylo zima, není nic příjemnějšího než pokračovat s jeho poznáváním pěkně v teple. Část expozice zdejšího Muzea Podblanicka, které v zámku sídlí, seznamuje návštěvníky právě s vývojem parku. Připomíná jeho dochované i zaniklé stavby i další bohatou výzdobu.

Preferujete divokou přírodu? Pak se vám bude líbit na Kokořínsku. Je plné skalních útvarů obklopených hustými lesy. Vydejte se na některou z mnoha stezek romantickým krajem a užijte si podmanivý šarm místní přírody. Chladnější období provoní vzduch, skvěle se dýchá, oči přecházejí a fantazie pracuje na plné obrátky.

Auto můžete zaparkovat například na parkovišti u rozcestníku Pokličky a rovnou vystoupat po zpevněných schodech vzhůru ke stejnojmennému skalnímu útvaru. Kromě pokliček připomínají skály také houby s plochým kloboučkem. Klobouky jsou tvořeny odolnějším železitým pískovcem, zatímco spodní nohy jsou z měkčího pískovce, a proto zvětraly o poznání víc.

Modře značená Droužkovská cesta vás dál provede klidnou přírodou, kolem kamenné žáby až do Průsečné skály. Nejspíš vám v ní bude trochu těsno. Průchod mezi dvěma skalami údajně vytesali švédští vojáci za třicetileté války, aby si zkrátili cestu do tábora. Připojíte se na žlutě značenou Cinibulkovu stezku, pojmenovanou na počest místního učitele, průvodce a propagátora Kokořínska, a pak už nebudete vědět, kam koukat dřív. Ocitnete se totiž v kamenném bludišti kolem skalní věže Tutanchamon. Všude kolem vás budou strmé pískovcové skály rozličných tvarů, různě tvarované erozí, úzké průchody a okouzlující podzimní krajina.

Ze skalního ráje pokračujte do Ráje s honosnými roubenými domy a dál po červeně značené Máchově cestě. Vede z Doks až do Mělníka a hrdě se hlásí ke Karlu Hynku Máchovi, kterého Kokořínsko bezmezně přitahovalo a inspirovalo. Malebným údolím říčky Pšovky vás dovede zpět k parkovišti a klidně až dál na Kokořín, který dal celé okolní chráněné krajinné oblasti jméno.

Hrad spojovaný s loupeživými rytíři byl postaven na skalnatém ostrohu uprostřed smíšených lesů. Právě ty Kokořínsku na podzim přidávají na kráse. Podzimní barvy krásně projasňují těsná skalní bludiště a jsou balzámem pro oči. Na Kokořínsku si navíc na své přijdou jak turisté vyhledávající kratší trasy, tak i ti, kterým by 30 km bylo málo. Stezek je tu bezpočet a dají se kombinovat dle libosti.

Co mají společného královna Johanka a Jakub Jan Ryba? Královna Johanka, druhá žena krále Jiřího z Poděbrad, pocházela z malebného městečka Rožmitál pod Třemšínem. Dnes je tu po ní pojmenovaná podmanivá alej tvořená olšemi a jasany, která po staletí tvoří nejkratší spojnici mezi městem a Starým Rožmitálem a jeho farním kostelem. Je oblíbeným cílem procházek pro všechny, kteří chtějí načerpat energii ze vzrostlých stromů. Coby nejkratší cestu ji také využíval kantor a autor slavné České mše vánoční Jakub Jan Ryba, když pospíchal ze školy k varhanám na kostelním kůru.

Jakub Jan Ryba, který ve městě žil a tvořil, není jedinou osobností spojovanou s alejí. Vzdejte hold také R. R. Hofmeisterovi, který sedával na lavičce pod první hraniční lípou a spřádal tu děje svých pravěkých románů. Na 250 let stará lípa je dnes památkově chráněná.

V Rožmitále si prohlédněte zámek, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, i Podbrdské muzeum plné zajímavých expozic. Znáte cvokařské řemeslo? Sice už dávno neexistuje, ale byla by škoda na něj zapomenout. Cvokaři byli vlastně drobní kováři, kteří se specializovali na výrobu mnoha druhů hřebíků a cvočků. Ve Starém Rožmitále se bouchání kladivem kdysi ozývalo snad z každého druhého stavení. Dnes se v Rožmitále pod Třemšínem za poznáním cvokařského řemesla můžete vydat do celoročně otevřeného muzea, které nikde jinde v Evropě a nejspíš ani na světě nenajdete.

A co výšlap na samotný Třemšín? Račte stoupat. Jaroslav Vrchlický ho nazval „králem brdských lesů“. Cestou potkáte nepřeberné množství dechberoucích stromů i kapličku známou z pohádky Lotrando a Zubejda. Krátká zacházka po zeleném značení vám ukáže obnovený partyzánský bunkr.

Na další výlet inspirovaný stromy se vydejte ke slapské přehradě. Připravte se na výšlap do kopců – to abyste si stromy (a řeku Vltavu) prohlédly pěkně z ptačí perspektivy. Nejlepším průvodcem vám bude značená naučná stezka Drbákov – Albertovy skály, která začíná a končí na parkovišti U Křížku poblíž Nalžovického Podhájí. Postupně vás dovede na deset vyhlídek, kde oči přecházejí a dech se možná trochu zastaví. Obdivovat budete jižní část slapské přehrady, divoké skály i husté lesy. Na 7,5 km otestujete svou kondici a získáte nezapomenutelné zážitky.

Vyšlápnete si na Albertovu vyhlídku, Bílou skálu, Tisovou vyhlídku či Bartůňkovu vyhlídku, pojmenovanou po Karlu Bartůňkovi, který se sám jako první průkopník už v polovině 20. století chopil krumpáče a stezku začal vytvářet. Jeho nástupce František Veselý ji posléze ještě zdokonalil.

Na dohled od bájné hory Blaník leží zámek Ratměřice, obklopený anglickým krajinářským parkem. Nechal ho založit Otta Ferdinand Chotek, který byl také autorem klasicistní přestavby původně barokního zámku z počátku 18. století. Cenný park s desítkami druhů dřevin poskytuje příjemný klid zdejšímu hotelu, nabízejícímu prvotřídní ubytování, a navíc se pyšní unikátem v podobě dvou sekvojovců obrovských.

Přes 160 let staré vzrostlé stromy jsou díky své výšce přes 42 metrů nejvyššími v Česku. Výrazně převyšují ostatní stromy v parku a jsou výborným orientačním bodem. Uvidíte je už při příjezdu do Ratměřic od východu, do výšky ční jako dvě věže.

Velikáni v ratměřickém parku nejsou sami, v okolním desetihektarovém zámeckém parku byly vysázeny desítky dalších jehličnanů i listnáčů. Roste tu japonská jedle nikkostá a jedle Veitchova, překrásná jedle kavkazská či zajímavý jinan dvoulaločný, který je jedním z nejstarších rostlinných druhů vůbec, a dále také vzácný smrk východní, pocházející z Malé Asie, a liliovník tulipánokvětý.

Pro veřejnost je park přístupný o státních svátcích a víkendech.