Na začátku listopadu si tradičně připomínáme památku zesnulých neboli dušičky a na hřbitovech nejen ve středních Čechách bude rušno. Proč vyrazit na vzpomínková místa nejenom za svými blízkými?
Třeba proto, že jsou nejen tajuplná, ale představují významný zdroj poznání našich tradic, kultury i někdejší architektury. Objevte staré hřbitovy plné náhrobků slavných osobností. Nevšední může být návštěva hřbitova lesního, židovského nebo dokonce italského v Čechách. Kam se za tajemnými výlety plnými pokory vydat? Přijměte pozvání do středních Čech.
Lesní hřbitovy: oázy klidu a ticha
Zamiřte na Berounsko do Nového Jáchymova a navštivte unikátní lesní hřbitov z první poloviny 19. století: je oázou klidu, ticha i řemeslné a umělecké krásy litinových náhrobků a křížků. Pochovány tu jsou jak význačné osobnosti z doby rozmachu a provozu místních železáren, sléváren a těžby železné rudy, tak i další občané Nového Jáchymova a okolních obcí. Řada hrobů je zdobena vysoce umělecky hodnotnými náhrobními deskami a křížky, zhotovenými ve zdejších železárnách a slévárnách. K pohřbívání se využívá dodnes a veřejnosti je volně přístupný.
Také hřbitov v Třebotově vznikl v lese, který patřil Židovské náboženské obci Zbraslav. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí z roku 1795. Dnes je mnoho náhrobků poničených, v mnoha případech se dochovaly jen jejich podstavce, nic to ovšem místu na tajuplnosti neubírá. Spíš naopak! Prohlédněte si také ruinu márnice a zbytky pobořené zdi.
Významné židovské hřbitovy, jedny z nejstarších u nás
Židovská historie na vás silně dolehne v Kolíně, Mladé Boleslavi, Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi i jinde. Prozkoumejte jedny z nejstarších a historicky nejcennějších hřbitovů u nás. Po pražském židovském hřbitově je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v naší republice. Na jednom hektaru plochy se na něm ukrývá přes 2500 náhrobků, pod nimiž je pohřbena celá řada významných osobností včetně syna vrchního rabína Jehudy ben Becalela, řečeného rabbi Löw. Pohřbívalo se tu až do roku 1887, kdy vznikl nový židovský hřbitov na Zálabí. I na něm najdete mnoho zajímavých tradičních náhrobních kamenů.
Židovský hřbitov v Brandýse nad Labem rovněž patří k nejstarším v Čecháh, první náhrobky se tu datují už do období po roce 1568. Pověstmi opředená je tumba zemského písaře Menachema Mendla ze Záp. Klíče od hřbitova vám zapůjčí v bývalé synagoze, mimo sezónu pak v infocentru.
Starý židovský hřbitov v Mladé Boleslavi patří svou historickou hodnotou vedle kolínského a brandýského k nejcennějším židovským hřbitovům ve středních Čechách. Nejstarší datovaný náhrobek celého komplexu pochází z roku 1604, mnohé nedatované jsou ale bezpochyby ještě mnohem starší. V areálu si prohlédněte také architektonicky jedinečnou prvorepublikovou stavbu márnice, postavenou ve funkcionalistickém stylu, běžném spíše při stavbě rodinných vil či veřejných budov, nikoli budov tohoto účelu.
Hrobky honosné i pokorné
Vydejte se za výjimečnou pohřební architekturou do Svatého Jana pod Skalou, kde je k vidění neogotická kaple sv. Maxmiliána. Pro svá díla často vybírají filmaři a pořádají se v ní výstavy či jiné kulturní akce. Na místním hřbitově stojí od roku 1849, kdy si ji jako rodinnou hrobku nechal postavit tehdejší majitel svatojánského panství dr. Maxmilián Berger.
Působivá je rovněž monumentální hrobka rodiny průmyslníků Ringhofferů v Kamenici nedaleko Prahy. Autorem návrhu bronzové sochy Ukřižování Krista, která ji zdobí, je Josef Václav Myslbek.
Půjdete-li po zeleně značené turistické trase, jihovýchodně od malé obce Schořov na Kutnohorsku objevíte klenot v podobě raně barokní kaple Panny Marie. Je osmiboká a má tvar lucerny. Postavit si ji nechala Marie Barbora z Pöttingu podle španělského vzoru, Pöttingerové si v ní následně zřídili svou rodinnou hrobku.
Hrobka T. G. Masaryka je umístěna na hřbitově v Lánech a je památkově chráněna.
Skvostných hrobek máme ve středních Čechách mnoho, porozhlédněte se třeba po těch, které si nechaly vystavět významné šlechtické rody. Malá nápověda, kde hledat: na srázu nad Jizerou v Josefově Dole, kde odpočívá rodina Leitenberger, v Potupicích v Posázaví, kde odpočívá průmyslník Čeněk Daněk, zakladatel firmy, která se později stala jádrem ČKD, anebo v lesoparku nedaleko nižborského zámku, kde je přístupná podzemní hrobka rodiny Fürstenberků.
Za další mimořádnou pohřební kaplí se vydejte do areálu zámku v Liblicích, kde odpočívá třicet příslušníků šlechtického rodu Thun-Hohensteinů. Lobkowiczové si zase nechali vystavět svou rodinnou hrobku v Hoříně, jedná se o komplex pohřební kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova a přiléhajícího pohřebiště z konce 19. století. Rod Kinských odpočívá v Budenicích. Ke hřbitovu s jejich hrobkou vede barokní kaštanová alej, spojující zámek Zlonice a zámek Budenice v Budeničkách. Udělejte si tajuplnou podzimní procházku.
Hřbitov v Milovicích – vojenský či italský?
Na hřbitově v Milovicích v Polabí je pochováno více než 6 000 válečných zajatců, kteří za první světové války prošli zajateckým táborem. Je mezinárodní, multináboženský i multinárodnostní – jsou na něm pochováni vojáci všech vyznání i národností. Převažují mezi nimi Italové, kterých tu odpočívá přes pět tisíc. I díky tomu je milovický hřbitov označován jako italský a vždy na začátku listopadu se v jeho areálu každoročně koná slavnostní pamětní obřad za účasti zástupců Velvyslanectví Italské republiky v Praze a dalších významných hostů.
Kostnice aneb pamatuj na smrt
Memento mori – pamatuj na smrt. Toto moudro s pokorou připomíná sedlecká kostnice: jedinečná světoznámá kostnice v Kutné Hoře, místo spočinutí téměř 60 000 těch, kteří zde byli před námi. Jejich kosti jsou seskupeny do mimořádně nápaditých obrazců, lustru a pyramid. Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného už ve 12. století.
Do další pozoruhodné barokní kostnice nemusíte cestovat daleko. V královském městě Kolín najdete kostnici s bohatou ornamentální výzdobou v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova poblíž chrámu svatého Bartoloměje. Společně s kostnicí v Kutné Hoře – Sedlci se jedná o nejvýznamnější památku svého druhu v Čechách. Obě mají vybízet ke zbožnému rozjímání nad pomíjivostí pozemského života.
Kde ve středních Čechách hledat další přístupné kostnice? Třeba pod presbytářem chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníce. Do dnešní podoby kostnici po odborném zkoumání upravil univerzitní profesor Jindřich Matiegka, zakladatel československé antropologie. Kosti a lebky jsou srovnány do obrazů kotvy, kříže a srdce – symbolů naděje, víry a lásky.
Stěny z lidských kostí zdobí také barokní kostnici v obci Žehuň, která je součástí místního kostela sv. Gotharda. Postavena byla po polovině 18. století.
