Magdalena Dobromila Rettigová: 200 let dobrot

Když listujeme Magdaleninou slavnou Domácí kuchařkou, může nám svět mezi řádky připadat idylický. Voňavé pečivo, pečlivě vedená domácnost, zdvořilé mravy. Skutečnost první poloviny 19. století však byla podstatně syrovější – a právě proto je pozoruhodné, jak silnou stopu v ní Rettigová zanechala.

Bez elektřiny, ale s pevnými pravidly

Byla to doba bez elektřiny, tekoucí vody a plynu. Den začínal se svítáním a končil s tmou, kterou zaháněly jen lojové svíce nebo olejové lampy. Vytápělo se dřevem, vařilo se na kamnech či otevřeném ohni. Voda se nosila ze studny, prádlo se drhlo na valše a žehlení obstarávala těžká litinová žehlička nahřívaná uhlím.

Domácnost byla vlastně malé hospodářství. Nic nepřišlo nazmar – zbytky se zpracovávaly, potraviny sušily, nakládaly nebo udily. Hospodárnost nebyla ctností, ale nutností.

Společnost byla přísně hierarchická. Postavení určoval původ, majetek i pohlaví. Ženy měly omezený přístup ke vzdělání a jejich svět se odehrával především v domácnosti. Ale právě tam docházelo k tiché proměně: ženy si mezi sebou předávaly zkušenosti, četly, diskutovaly – a začínaly si uvědomovat svou hodnotu.

Praktický návod i skutečný bestseller

A tak když se v roce 1826 poprvé objevila Domácí kuchařka, nebyla to jen kniha receptů. Byla to malá domácí revoluce. Magdalena Dobromila Rettigová v ní oslovuje „dcerky české a moravské“ a s laskavou samozřejmostí jim předává nejen recepty na omáčky, pečeně či postní jídla, ale i praktické návody k vedení domácnosti, na hospodaření, stolování i společenské chování.

Kniha se dočkala desítek vydání a po celé 19. století patřila k nejčtenějším českým knihám. Mnohé recepty a postupy zlidověly a ovlivnily českou kuchyni na generace dopředu.

Konečně česky!

Magdalena Dobromila píše česky v době, kdy se v měšťanských domácnostech běžně mluvilo německy. Domácí kuchařka byla v roce 1826 první skutečně českou kuchařkou pro domácnosti.

Knihu napsala srozumitelným jazykem a ani jídla nebyla, z tehdejšího pohledu, extrémně náročná na přípravu. I díky ní se čeština usadila v každodenním životě a stala se součástí národního obrození.

A známá kuchařka nebyla jejím jediným dílem. Velkou popularitu si získaly i další knihy, například o přípravě kávy či o vedení domácnosti. Kromě toho psala také básně a prózu, často ve stylu červené knihovny. Nemalou zásluhou je také zavedení české gastronomické terminologie.

Svými knihami oslovovala mladé ženy a dívky zejména z měšťanského prostředí a vedle výuky vaření a domácích prací je naučila milovat český jazyk a českou literaturu.

Vraž do toho deset vajec

Z dnešního pohledu působí kniha místy úsměvně a místy dost velkoryse. Rettigová například neváhá doporučit do některých jídel desítky vajec nebo štědré množství másla – což napovídá, že ideální domácnost podle ní rozhodně netrpěla nouzí. Na její obranu si ale musíme uvědomit, že rodiny byly větší, takže recepty jsou běžně počítané pro 8-12 osob.

Dáte si polívku ze žab nebo radši rakové štrudle?  

Vydatná jídla se často vařila z pro nás nezvyklých ingrediencí. Základem bylo obvykle maso, a to především hovězí, ale výjimkou nebyl ani tetřev, sluky, kvíčaly, vydry nebo malí ptáčci. A nebylo nijak nezvyklé, že se vařili raci, žáby či šneci.

Tušíte, co byste dostali na talíř, kdyby na jídelníčku byl ťopan s nádivkou, cervulát či kolník?

Život slavné kuchařky je spojen i se středními Čechami. Narodila se totiž nedaleko Berouna, na zámku ve Všeradicích, jako dcera správce tamního panství.

A přestože tady Magdalena Dobromila Rettigová (1785 – 1845)  prožila jen část dětství, rozhodně na ni nezapomínají. V areálu Dvoru Všerad můžete navštívit Muzeum M. D. Rettigové.

Muzeum nejen pro kuchařky

Interaktivní expozicí v přízemí špýcharu vás provede hlas Simony Stašové. Přiblíží vám nejen životní příběh M. D. Rettigové, ale i každodenní život první poloviny 19. století. Uvidíte dobové portréty i vydání jejích knih včetně slavné Domácí kuchařky. Její tvorba je tu zasazená do kontextu národního obrození, které Magdalena aktivně spoluvytvářela.

Velkou část expozice tvoří rekonstrukce měšťanské domácnosti – historická kuchyně s kamny, nádobím, formami na pečivo či ukázkami tehdejších kuchařských pomůcek. Právě tady si lze snadno představit, jak náročné bylo vařit bez elektřiny a tekoucí vody, a zároveň kolik důmyslu a řádu tehdejší hospodyně potřebovaly.

Jídlo jak od Magdaleny

Dostali jste při prohlížení kuchyní a pročítání receptů v muzeu hlad? Poctivá česká kuchyně v hostinci Dvoru Všerad vás mžikem přenese do doby slavné kuchařky. A k dobrému jídlu si můžete dát i pivo z místního pivovaru Všerad, třeba to s názvem Magdalena.

Děti s sebou!

Na výlet do Všeradic určitě vezměte i děti. Muzeum je interaktivní, na osmi zastaveních si otestujete znalost staročeských výrazů, poznávání bylinek, stolování podle bontonu i další úkoly, které vás přenesou do atmosféry starých českých domácností.

Venku na ně čeká dětské hřiště a všichni společně si užijete zábavu i na minigolfu.

Po prohlídce Dvora Všerad vyrazte do okolí. Kolem se rozprostírá CHKO Český kras, vydejte se třeba do Koněpruských jeskyní nebo na zámek Hořovice. Stihnout můžete i zříceniny hradů Točník a Žebrák.