Hledáte inspiraci k lednovým výletům? Co takhle vyrazit po stopách slavných osobností, jejichž výročí si v lednu připomínáme? Připravte se na cestu napříč časem, na všechny světové strany a takovou, při které si každý přijde na své. Podíváme se totiž do hornické Příbrami na akty, do Mělníka nejen na zámek, k nymburským majestátním hradbám a naplánujeme si výlet do prezidentských Lán.
Lednovými jubilanty ve středních Čechách jsou Eliška Přemyslovna, Jože Plečnik a František Drtikol. Kurážná česká královna by 20. ledna oslavila 730. narozeniny, světoznámý slovinský architekt, jehož práce je v naší zemi nejvíce spojována s úpravou prezidentských sídel, by 23. ledna oslavil stopadesátiny. Dne 13. ledna také uplynulo 61 let od smrti slavného českého fotografa z Příbrami Františka Drtikola.
Eliška Přemyslovna prchala do Nymburka i na Mělník
Když v Čechách na konci 13. století zavládl chaos po smrti Václava III., posledního mužského potomka z rodu Přemyslovců a Eliščina bratra, bylo rozhodnuto, že se Eliška stane manželkou Jana Lucemburského a nikoli jiného bezvýznamného šlechtice, jak bylo původně zamýšleno. Situace ohledně českého trůnu byla nejistá. A co na to Eliška? Potají uprchla do Nymburka!
Nymburští jsou dodnes patřičně hrdí na to, že budoucí královnu ochránili. Eliška se cítila v bezpečí, už když spatřila pevné městské hradby. Seskočila proto z vozu a místem její první návštěvy se stala Stará rybárna, která poblíž krásně dochovaného městského opevnění stojí dodnes. Další měsíc pak strávila v panském domě U černého orla, který stával na rohu mezi náměstím Přemyslovců a Kostelní ulicí. Při procházce městem zavítejte také na roh Palackého a Komenského třídy, kde na secesním domě vznikl roku 1910 reliéf zobrazující budoucí královnu coby neurozenou pannu, která do města právě přijíždí.
V době manželství s Janem Lucemburským hledala královna bezpečné útočiště v královském věnném městě Mělník. Tento statut mu udělil Eliščin syn Karel IV., který se také velkou měrou zasloužil o nebývalý rozkvět zdejšího vinařství – to když sem nechal dovézt nové vinné odrůdy z Burgundska. Nejstarší vinice se v Mělníce rozprostírají přímo pod zámkem, ve kterém královna pobývala, nedaleko soutoku řeky Labe s Vltavou. Od roku 1753 je v majetku Lobkowiczů, stejně tak jako některé gotické vinné sklepy pod ním, kde se pořádají degustace. Do působivého podzemí se dostanete také při exkurzi do regionálního muzea, sídlícího v bývalém kapucínském klášteře na náměstí. Vinařská expozice vás s historií místního vinařství dopodrobna seznámí. Skutečným skvostem podzemí je středověká studna ze 14. století, která je zároveň nejširší studnou v České republice.
Umělecké akty anebo hornická historie?
Na další výlet se vydáme do Příbrami po stopách místního rodáka Františka Drtikola. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněnými kubisticko-futuristickými prvky. Jeho fotografie obohacují sbírky nejslavnějších světových galerií – a plní příbramskou Galerii Františka Drtikola. Kromě dočasných výstav v ní můžete vždy znovu žasnout nad fotografovým umem.
Byla to právě rodná Příbram, kde si Drtikol roku 1907 otevřel svůj první ateliér. Z jeho příbramského životního období pocházejí fotografie ovlivněné secesí přelomu století. Tak jako i jeho další práce se vyznačují citovou a myšlenkovou hloubkou a zároveň výtečným technickým zpracováním. Na výstavě jsou k vidění krajinné kompozice, žánrové scény i portréty. Na lokální realitu reagují Drtikolovy snímky zachycující horníky při práci v podzemí. Z příbramského období pocházejí také autorovy rané akty, zřejmě vůbec první fotografie svého druhu v Čechách.
Až se umění protentokrát dostatečně nabažíte, vydejte se za hornickou minulostí Drtikolovy Příbrami, a to do zdejšího hornického muzea a jeho dalších objektů, kterými jsou: Hornický skanzen Březové hory, Památník Vojna Lešetice, Skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum Špýchar Prostřední Lhotaa Muzeum zlata Nový Knín.
Od dubna do Lán: začněte se těšit!
Až začne návštěvnická sezona, můžete v zámeckém parku v Lánech vzdát hold dalšímu lednovému oslavenci – slovinskému architektovi a urbanistovi, který svou prací pro československou prezidentskou kancelář ve 20. a 30. letech 20. století výrazně přispěl k současné podobě Pražského hradu i prezidentského sídla v Lánech. Loni uplynulo sto let od doby, kdy čerstvý československý stát od Fürstenbergů zámek a park v Lánech zakoupil.
Při úpravách Jože Plečnik do samotného zámku zasáhl jen minimálně, například když zařizoval prezidentskou pracovnu nebo osazoval vstupní bránu a průčelí několika lvíčky, symbolizujícími českou republiku. Jeho ruka se však významně podepsala na úpravách okolního parku. Plečnik navrhl branku ke kostelu v ohradní zdi, ozdobenou plastikou kohouta, upravil prostor okolo zdejšího palmového skleníku, kam umístil jednoduchou kašnu a vázu z umělého kamene, upravil interiér skleníku, naprojektoval dřevěný včelín či kůlnu. Jeho výraznějším zásahem byl v lánském zámeckém parku nový důmyslný vodní systém. Při tvorbě detailů vždy myslel na symboly nově vzniklé republiky. V Lánech budoval ve stylu moderního klasicismu. Jeho zdejší dílo je prosté a působivé, skvěle korespondující se scenérií anglického parku.
Zámek v Lánech je coby letní sídlo prezidentů naší země pro návštěvníky běžně nepřístupný. Okolní Plečnikem dotvářený park ovšem své brány v době letní turistické sezony zájemcům několikrát týdně otevírá. Užijte si ho!
