Popis akce
Dvacáté století je z pohledu evropského vojenství obdobím neustálého soupeření měnícího se dua mocenských bloků. Nejprve stála Dohoda proti Trojspolku, později Spojenci vs Osa a nakonec NATO kontra Varšavská smlouva.
V letošním roce je to právě 70 let od chvíle, kdy vznikla poslední jmenovaná – Varšavská smlouva. Sověty pevně ovládaný pakt představoval nejen účinný nástroj zahraničně-politických ambicí Moskvy, ale ztělesňoval i důležitý hospodářský mechanismus s ohledem na postupně vnucovanou unifikaci její výzbroje a výstroje, za proklamovaným účelem zefektivnění jak obrany, tak případného útoku.
V leteckých složkách ozbrojených sil států Varšavské smlouvy se tento trend projevil např. masivním zaváděním letounů Mikojan-Gurevič (MiG) v roli stíhačů, Suchoj (Su) v úloze stíhacích bombardérů, Antonov (An) coby větších dopravních letadel a Mil (Mi), jakožto majoritních víceúčelových vrtulníků.
Některé státy, včetně Československa, si však zachovaly alespoň částečně svébytný ráz, jelikož jejich domácí letecký průmysl produkoval nejen licenční stroje sovětského původu, ale produkoval také lokální konstrukce. Některé takto vzniklé letouny např. československé L-29 Delfín nebo L-39 Albatros se prosadily šířeji, jiné jako TS-11 Iskra, Laz-7 nebo IAR-93 Vultur už nepoměrně skromněji.
Výstava v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha představí návštěvníkům všechny základní technicko-taktické premisy vývoje leteckých sil států Východního bloku a nastíní rovněž plány na jejich využití. Opomenuta nezůstane nakonec ani jediná větší akce, do které byly tyto letecké síly zapojeny – operace Dunaj čili potlačení Československého pražského jara v roce 1968.
Výstava bude zahájena vernisáží 25. 9. 2025 od 17:00 v Hangár Café Leteckého muzea Metoděje Vlacha.