Go to content
Keramická hlína, točení na hrnčířském kruhu

Inspirace

Hlína a oheň: keramická tradice středních Čech

27. 4. 2026

Hlína a oheň, k tomu šikovné ruce. Tak málo stačí, aby vznikla spousta krásných výrobků, které užíváme každý den, třeba v podobě hrníčků, misek, talířů či váz. A střední Čechy jsou historicky regionem keramice zaslíbeným.

Jedno z nejstarších řemesel

Hrnčířství patří k vůbec nejstarším lidským technologiím – mezi prvními keramickými výrobky byly mísy z hlíny, vysušené na slunci. V českých zemích se řemeslo výrazně rozvinulo ve středověku, kdy se začal používat rychlý hrnčířský kruh a zdokonalovaly se techniky výpalu i dekoru.

Práce na hrnčířském kruhu v Centrum řemesel Ostrá
i
Práce na hrnčířském kruhu, Centrum řemesel Botanicus, Ostrá
Zdroj: Pojizeří a Polabí

Hlína v různých podobách

Keramika není jeden materiál, ale celá rodina výrobků – od jednoduché hrnčiny přes odolnou kameninu až po jemný porcelán. Liší se hlavně tím, jak se pálí a jaké mají výsledné vlastnosti.

Nejstarší a technologicky nejjednodušší je hrnčina, vypaluje se totiž při nižších teplotách. Je porézní a nasákavá, a tak se často glazuje. Běžně se z ní dělají květináče, lidová keramika či dekorace.

Džbánky, soudky a kuchyňské nádobí se obvykle vyrábí z kameniny. Ta je díky výpalu při vyšších teplotách tvrdá, málo nasákavá až téměř nepropustná.

Nejušlechtilejším typem keramiky je porcelán. Velmi vysoké teploty výpalu zajišťují, že je hodně tvrdý, tenkostěnný, často bílý a částečně průsvitný.

Nejstarší vypalované keramické nádoby nalezli archeologové v Číně. Tamější řemeslníci je vyrobili zhruba 10.000 let před naším letopočtem.

Kam za keramikou ve středních Čechách

Keramické výrobky, hrnčířská hlína
i
Jarní hrnčířské trhy Beroun
Autor: Hrnčířské trhy Beroun

Beroun

Berounské hrnčířství patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, ale v 19. století prakticky zaniklo. Tradici berounské keramiky oživil Vladimír Izbický, který znovuobjevil renesanční techniky zdobení. V Muzeu berounské keramiky v historickém centru Berouna si kromě prohlídky stálé expozice, věnované renesanční berounské keramice, můžete práci hrnčířů sami vyzkoušet při některém z mnoha workshopů.

Hrnčířské trhy Beroun

Několikrát do roka, na jaře a na podzim, ožívá berounské náměstí a celé historické centrum oblíbenými Hrnčířskými trhy Beroun. Na jedné z nejvýznamnějších řemeslných akcí se potkáte s více než 200 hrnčíři a dalšími řemeslníky z Česka i ze zahraničí. Zážitek umocní příjemný hudební doprovod a stylové občerstvení.

letecký pohled na zámek Kostelec nad Černými lesy
i
Zámek Kostelec nad Černými lesy
Autor: MCU media, Libor Sváček

Kostelec nad Černými lesy

Skutečné keramické centrum středních Čech 20. století – to je Kostelec nad Černými lesy. Okolní bohatá přírodní naleziště kvalitní hlíny dala vzniknout mnoha keramickým dílnám, dokonce i továrnám. Některé zanikly už v meziválečném období, osud těch zbylých skončil po roce 1948 vyvlastněním a pozdějším začleněním do podniku KERAMO, který v Kostelci působil ještě v 90. letech minulého století.

Keramický den

Slavnou hrnčířskou tradici každoročně připomíná Keramický den. Pravidelně poslední květnovou sobotu zaplní náměstí v Kostelci nad Černými lesy hrnčíři, keramici i další řemeslníci. Na vyhlášeném trhu si můžete keramiku nejen koupit, ale také sami na hrnčířském kruhu vyrobit. A tvořivé dílničky jsou připraveny i pro děti. Příjemnou atmosféru dotváří bohatý kulturní program.

Keramické výrobky
i
Keramické výrobky
Autor: Lucie Adamová

Vondráčkova továrna

Plným názvem Černokostelecká hrnčířská továrna Alois Vondráček a spol. (1908 – 1939) byla svého času nejvýznamnější z černokosteleckých keramických dílen. Ve 20. letech minulého století zde pracovalo 120 zaměstnanců a firma téměř polovinu produkce vyvážela do zahraničí, včetně USA.

Továrna znovu ožívá

Dnes je v areálu továrny Nové muzeum keramiky, které představuje ucelenou kolekci z tvorby místních dílen. Seznámíte se tu jak s výrobky z Vondráčkovy továrny, tak s produkcí tehdejších konkurenčních dílen, ale i s typickou škrábanou keramikou 2. poloviny 20. století. Hlavní část expozice tvoří sbírka Michaela Třeštíka a Jana Nováka, čítající přes 1800 předmětů.

Vondráčkova továrna je živým místem – kromě muzea sem můžete zajít na výstavu do galerie, v některém z keramických kurzů se naučit tradiční řemeslo či si přijít jen tak posedět s kávou do obnovované veřejně přístupné zahrady.

keramická dílna
i
Muzeum berounské keramiky
Autor: Tomáš Menec pro město Beroun

Muzeum hrnčířství

Přímo na kosteleckém náměstí v renesančním panském domě najdete městské Muzeum hrnčířství, založené již v roce 1935. K návštěvě láká expozice keramiky a historie města, doplněná každý měsíc jinou výstavou ve zdejší galerii.

Keramická plastika v galerii

Chcete-li se trochu povznést od křehkého nádobí a váz do uměleckých sfér, zajděte do Galerie Jan Svatoš. Výstavní prostor ve zrekonstruované stodole a v zahradě je orientovaný především na keramickou plastiku. Součástí galerie je rozlehlá parková zahrada s jezírky a rozhlednou. A vyrazit sem můžete i s kočárkem – areál je z větší části bezbariérový.

keramické výrobky
i
Týnecká kamenina na hradě Týnec nad Sázavou
Autor: Dagmar Malinová

Týnecká kamenina

Stolní nádobí jako ze staré Anglie – to je týnecká kamenina. V Týnci nad Sázavou vznikla manufaktura na jemnou kameninu, jako jedna z prvních v českých zemích, již v 18. století. Přímo na týneckém hradě ji založil František hrabě z Vrtby.

Kameninové nádobí z Týnce připomínalo barvou i jakostí výrobky anglické a týnecká kamenina dosahovala velkých úspěchů na průmyslových výstavách v Praze a ve Vídni. Zvlášť oceňovaná byla technika modrotisku.  Přesto továrna v polovině 19. století zanikla – dohnala ji nevýhodná poloha daleko od zdrojů surovin i nesnadné dopravní spojení s Prahou.

týnecká kamenina
i
Expozice na hradě Týnec nad Sázavou
Autor: Dagmar Malinová

Kam za týneckou kameninou

Nádherné nádobí z Týnce nad Sázavou můžete obdivovat přímo v místě jeho vzniku – v Městském muzeu na hradě Týnec nad Sázavou.

V rámci vstupného můžete navštívit i hradní věž, kde vás každé patro překvapí jinou expozicí. První patro je věnováno dětem a pohádkové krajině víl, skřítků a čarodějnic. Ve druhém patře se seznámíte s historií Týnecka a třetí patro je sídlem kolonie netopýra velkého. Z posledního čtvrtého patra se vám naskytne vyhlídka na město a okolí.

Za týneckou kameninou se můžete vydat i do Netvořic. V červnu 2026 bude po rekonstrukci otevřeno Městské muzeum Netvořice se stálou expozicí keramických výrobků z týnecké manufaktury.

keramická dílna
i
Lesní ateliér Kuba v Kersku
Autor: Anna Macáková

Keramika i z lesa?

Přesně tak, konkrétně z Kerského lesa. Až budete objevovat místa, která si oblíbil spisovatel Bohumil Hrabal, nezapomeňte zajít do Lesního ateliéru Kuba v Kersku.

V keramické dílně tu vznikají různé figury zvířátek, skřítků, andělů i čertů a samozřejmě Hrabalových milovaných kočenek. Keramické kočky z Kerska mají dokonce certifikát POLABÍ regionální produkt.

Dílnu doplňuje prodejní galerie a expozice Slavnosti sněženek. Útulná zahrada láká k posezení u Hrabalova Poesiomatu s úryvky z jeho děl.

Několikrát v roce si tu také můžete v keramickém kurzu vytvořit dílo podle vlastního návrhu.

Rýžoviště zlata v Botanicus Ostrá
i
Rýžoviště zlata
Autor: Pojizeří a Polabí

Na skok do středověku

V obci Ostrá nedaleko Lysé nad Labem, můžete strávit den se středověkými řemeslníky.

Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus má totiž podobu stylizované historické vesnice a ve zdejších dílnách si vyzkoušíte různá řemesla, včetně výroby keramiky.

V areálu najdete množství dílen, rozlehlé zahrady s rozhlednou a labyrintem, zookoutek a samozřejmě i občerstvení. Místo je ideální pro celodenní výlet s dětmi.

Tohle stojí za to navštívit


Podobné články

Dvořáks Musikfestival Nelahozeves

Hudba ve středních Čechách: 10 výletů

Vydejte se za hudbou a světoznámými skladateli Antonínem Dvořákem, který by letos oslavil 185. narozeniny, a Bedřichem Smetanou; i za dirigentem Václavem Talichem, jehož 70. výročí úmrtí si letos připomínáme. Výročí má také kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, tvůrce české národní hymny, který zemřel přesně před 170 lety. A udělejte si výlet do Kolína za Františkem Kmochem, jehož tu připomíná i známý festival.

Prozkoumat