V pondělí 20. března uplyne přesně 630 let od úmrtí Jana Nepomuckého – významného českého světce a patrona mostů, rybářů, mlynářů, plavců a vůbec všech řemeslníků, kteří mají co do činění s (nebezpečnou) vodou. Kam za ním?
Soch svatého Jana Nepomuckého byste všude po naší zemi napočítaly stovky, mnohé se dostaly i do zahraničí. Nejčastěji zdobí mosty a náměstí, ovšem za tou nejkurióznější byste se museli vydat – tak jako potápěči – pod vodu. Netradiční dílo sochaře Petra Váni, Setkání sv. Jana s Andělem, je od roku 2012 umístěno na dně slapské přehrady, pod hrází při silnici vedoucí k elektrárně.
Socha pod hladinou a Svatojánské proudy
Nevěšte hlavu, neplánujete-li se potápět. Další zrekonstruovaná socha Jana Nepomuckého stojí na břehu pod hrází poblíž budovy elektrárny, kam byla umístěna před napuštěním přehrady. Původně stávala v místech Svatojánských proudů, později zatopených vodou přehradní nádrže Štěchovice.
Svatojánské proudy bývaly postrachem pro nákladní lodě a voraře, jimž nezkrotná řeka kvůli peřejím komplikovala život a ohrožovala přepravu jejich nákladu. Peřeje ovšem měly i svou romantičtější stránku – pohled na ně a zaposlouchání se do jejich burácení inspirovaly Bedřicha Smetanu k sepsání slavné symfonické básně Vltava z cyklu Má vlast.
Hluboké údolí Vltavy se skalnatými srázy jen kousek na jih od Prahy je jako stvořené pro milovníky romantického putování krajinou. Bedřich Smetana Svatojánské proudy pozoroval z dnes nepřístupné Smetanovy vyhlídky. Vy se za úchvatnými výhledy můžete vydat třeba na Naučnou stezku Svatojánské proudy, která začíná ve Štěchovicích poblíž soutoku Vltavy se zlatonosnou říčkou Kocábou. Devítikilometrová trasa vede po levém zalesněném břehu řeky až do Třebenic a prochází i nad známou trampskou osadou Ztracenka. Trampové se ostatně v okolí velmi rádi usazovali. Stylově se tedy cestou zaposlouchejte do trampských písní: rozezní se vám v telefonu po načtení QR kódu z místních informačních tabulí.
Plovoucí Johánek ve Vlčím dole
Kuriózní sochu „Johánka“ mají i v Zásmukách nedaleko královského města Kolín: je moderní, ponorná a spatříte ji ve Vlčím dole. Původně tu socha Jana Nepomuckého stávala na kamenném mostě, jak je obvyklé. Jakýsi vandal ji někdy kolem roku 1970 strhl do Vavřineckého potoka. Poté byla vyzdvižena a očištěna, jen hlava už se nenašla. Právě tyto události daly vzniknout moderní skulptuře ponorné sochy, kterou jinde neuvidíte.
K rozcestí Vlčí důl, kde barokní most stojí a socha plave, se ze Zásmuk dostanete po žlutě značené turistické trase. Více o ponorné soše se dozvíte na nedaleké infotabuli.
Patron (nejen) vorařů
O Johanovi z Pomuku, narozeném v současném městě Nepomuk, toho víme velmi málo. Jisté je, že jako právník působil ve službách jednoho z nejznámějších pražských arcibiskupů Jana z Jenštejna. Známější je jeho posmrtný život poté, co byl umučen. Dále bylo jeho tělo nejspíš odvlečeno na Karlův most v Praze a svrženo do řeky. Po jeho smrti se k němu začalo vázat mnoho legend, týkajících se zpovědního tajemství, uzdravování či zázračné záchrany tonoucích se lidí. Právě proto je zobrazován u vod a řek a modlí se k němu například voraři.
Své o tom vědí i davelští voraři, provozující spolek Vltavan Davle. Ti se mimo jiné zasloužili o vztyčení pískovcové sochy světce a ochránce všech lidí žijících u vody vysoko na skále nad řekou Vltavou poblíž Kamýku nad Vltavou. Známá je jako Muž ticha a jejím autorem je rovněž akademický sochař Petr Váňa. Chtěli byste shlédnout na řeku ze stejného místa, odkud se od roku 2002 socha rozhlíží? Ze silnice z Kamýku do Velké za můstkem přes Zduchovický potoke odbočte vlevo po žluté turistické značce. Asi po kilometru projdete okolo lomu Na Pískách a po dalších 200 metrech na provizorním parkovišti odbočíte vpravo. Za návštěvu rozhodně stojí i nedaleká zřícenina hradu Vrškamýk a stejnojmenná rozhledna. Během letních prázdnin spojte návštěvu hradu s netradičním zážitkem: vždy o víkendu se od rána do večera pluje po Vltavě na vorech, které byly zhotoveny bez jediného hřebíku.
Tradice vorařství rozhodně stojí za poznání. Na konci loňského roku byla voroplavba zapsána na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Nepomucký kam se podíváš
S trochou nadsázky by se řeklo, že v Čechách neexistuje dědina, která by svou sochu či kapličku Jana Nepomuckého neměla. A pokud snad chybí, určitě se najde nějaké jeho zobrazení třeba v místním kostele. O zmapování většiny z nich usiluje projekt PPP – Pátráme po Pomukovi.
Ve středních Čechách vás zavede například do samotného srdce podbrdského Rožmitálu pod Třemšínem, kde stojí dominantní kostel zasvěcený Janu Nepomuckému. Obdivovat ho budete v místě, které bývalo podhradím a dnes je náměstím s městkou památkovou zónou. V kostele na varhany hrával i místní rodák Jakub Jan Ryba, autor slavné České mše vánoční.
Od roku 1836 je Janu Nepomuckému zasvěcen i kostelík stojící na příkré skále nad Berounkou v obci Tetín, obklopený malým hřbitůvkem, který byl před barokní úpravou zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi. Právě zde se údajně nacházel první hrob další naší významné světice svaté Ludmily.
Beroun
Stezka sv. Ludmily přes památný TetínStezka sv. Ludmily vede z Berouna přes památný Tetín do známé rekreační oblast Srbsko. Chystejte turistické boty a přečtěte si, co vás cestou čeká.
Pěkná výklenková kaplička s pískovcovou sochou světce byla zbudována v barokní ohradní zdi staré radnice v Českém Brodě, přímo naproti západnímu průčelí kostela sv. Gotharda. Stavbu kaple i sochy zaplatila manželka českobrodského purkmistra Matylda Weidenhofferová.
Hned několik soch Jana Nepomuckého najdete v Kutné Hoře. Až se vydáte do barokního kostela sv. Jana Nepomuckého a zakloníte hlavu, budete obdivovat stropní malbu ztvárňující údajné ohledání Janova jazyka ve Svatovítské katedrále. Přihlíží mu udivený biskup, lékař a mezi ostatními diváky nejspíš i kutnohorští jezuité a cisterciáci z katedrály v Sedlci.
Máte rádi questing? V Kraji blanických rytířů vás Putování po Načeradci s Janem Nepomuckým provede po nenáročné kilometrové trase. Nezapomeňte si před cestou vytisknout herní plánek. Následná hledačka začíná u jeho sochy na náměstí a sjízdná je i s kočárky.
Kam se za Janem Nepomuckým vydáte a kolik jeho soch napočítáte ve svém bezprostředním okolí? Porozhlédněte se po něm právě v těchto dnech, kdy si připomínáme 630 let od jeho umučení. Loni to navíc bylo 300 let od jeho blahořečení.
