Oslavte výročí Sokola a jeho zakladatelů v duchu první republiky a objevte místa ve středních Čechách s tímto obdobím spjatá. Obdivujte nádhernou prvorepublikovou architekturu sokoloven nebo se seznamte se slavnými českými podnikateli a umělci, které ovlivnila atmosféra první republiky.
Sokol letos slaví kulaté výročí: založen byl roku 1862 a za dobu své existence jím prošlo několik generací mužů a žen. Myšlenka na vznik tělocvičné jednoty se zrodila v obci Svatá na samém okraji křivoklátských lesů, kde se poprvé setkali její zakladatelé. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner navíc letos také slaví kulatá výročí – 190 let a 200 let od svého narození. Při příležitosti 60. výročí vzniku Sokola byla roku 1922 na myslivně, kde se vše odehrávalo, odhalena pamětní deska.
Udělejte si procházku na blízkou Vraní skálu. Proč? Výhled z ní vám učaruje! Po značených trasách ujdete sotva 2 kilometry a ocitnete se na vysokém skalním bloku, vypracovaném erozí do pozoruhodných tvarů, který vám nabídne jedinečný daleký výhled na Český kras, Brdské Hřebeny a Křivoklátsko. Až na vrchol se dá za suchého počasí vylézt po vytesaných schůdcích a za pomoci železného zábradlí.
Sokolovny: architektonicky cenné doklady o naší kultuře
Sportu se za první republiky dařilo. Sokol zaujal v historii české a slovenské tělovýchovy čelní pozici a jeho hlavním cílem byl fyzický i morální rozvoj společnosti. Historicky byl úzce spjat s národním hnutím. Rozvíjela se také kultura a věda, průmysl i moderní architektura, a tak mohla vzniknout řada moderních sportovních zařízení: sokoloven. Mnohé z nich dodnes neztratily nic ze svého lesku a my tak můžeme obdivovat mimo jiné jejich zdařilou architekturu.
V mysli vlast, v paži sílu! Tužme se! – tak zní sokolské heslo.
Zajímavé prvorepublikové sokolovny stojí snad v každém městě a větší obci a dodnes se do nich chodí za sportem i za zábavou. Ty první vznikaly v novorenesančním stylu, pozdější ve funkcionalistickém, a všechny jsou historicky cennými doklady o naší kultuře.
Jedna z nejzajímavějších je k vidění v Rakovníku. Působivá stavba architekta Otakara Novotného je prvním projevem moderní architektury ve městě. Díky výraznému průčelí z bílých cihel se jí přezdívalo Bílý dům. Základní kámen byl položen v květnu 1913, o rok později už se slavnostně otevírala v rámci sokolského župního sletu. V minulosti tato elegantní a reprezentativní budova uvítala i světoznámého tenoristu Karla Buriana.
Pěknou novorenesanční sokolovnou z roku 1903 se pyšní také Benešov. Přestože původní vzhled fasády byl při rekonstrukci na začátku 90. let 20. století pozměněn, průčelí sokolovny je dodnes zdobeno sgrafity a medailonky zakladatelů Sokola Tyrše a Fügnera.
Sokolovna v Českém Brodě je historicko-kulturním unikátem, který si vysloužil zápis na seznam kulturních památek České republiky. Za její stavbou i výzdobou stojí českobrodský rodák a významný architekt Jan Koula. Sokolovna se dodnes dochovala v téměř původním stavu včetně vnitřního vybavení s cennými architektonickými i uměleckořemeslnými prvky. Zajímavý kazetový strop v hlavním sále v roce 1885 vymaloval Jan Koula spolu s dalším slavným zdejším rodákem, architektem Antonínem Balšánkem. Sgrafita doplňuje vždy 5 bust na každé straně, zobrazujících významné osobnosti českých dějin – mezi nimi i Miroslava Tyrše. Velmi cennou památku představuje opona jeviště, navrácená na své původní místo z depozitáře Podlipanského muzea. Mezi rarity patří původní cvičební nářadí, pocházející pravděpodobně z doby kolem roku 1915 – kruhy, koza, bradla a bedna. Historicky cennou budovu si můžete prohlédnout po domluvě s místí sokolskou organizací.
Stylovou sokolovnu naleznete v Nymburce. Novorenesanční budova je zdobena sgrafitovými štíty a figurálními sgrafity Jaroslava a Karla Špillarových. Vystavěna byla za pouhých 5 měsíců roku 1898. Na její čelní stěně jsou umístěny 2 pamětní desky. Jedna připomíná přednášku T. G. Masaryka v sokolovně v roce 1902, druhá politický proces z roku 1950.
Naplánujte si výlety po stopách první republiky
Na první výletní trase se nejprve při exkurzi do sklárny Rückl seznámíte s výrobou křišťálu v Nižboru. Zdejší rodina Rücklů v meziválečném období produkovala prakticky veškerý sortiment užitkového domácenského a dekorativního skla.
Další zastávkou může být zámek Lány, letní sídlo československých a českých prezidentů. Ačkoliv je zámek nepřístupný, nenavštívit zámecký park, který prošel úpravami rukou hradního architekta Josipa Plešnika, by byl hřích. Projít se můžete i po naučné stezce v délce 5 km, která spojuje obec Lány s Lánskou oborou. První československý prezident Masaryk si zámek velmi oblíbil, a nakonec si ho zvolil i jaké místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu. V Lánech si nenechte ujít ani návštěvu Muzea T. G. Masaryka s expozicí prvorepublikového období, prezidenta Masaryka i československých legií.
Zastavte se na prohlídku rakovnické sokolovny a pokračujte do Kralup nad Vltavou. Místní Masarykův most je dodnes jediným silničním mostem přes řeku Vltavu ve městě i jeho širokém okolí. Za první republiky se za přechod mostu vybíralo mýtné, výnos měl sloužit na jeho obnovy. Domek výběrčího mýta zůstal dochován na kralupské straně mostu, jen dveře a okno jsou dnes zazděny.
Druhá trasa začíná v Hrusicích v Památníku Josefa Lady a jeho dcery Aleny, umístěném v letní vile rodiny Ladových s expozicí o životě slavného českého malíře.
Pokračujte do Ondřejova, kde na kopci Žalov již přes sto let stojí hvězdárna, nejdůležitější vědecké pracoviště ve svém oboru v Evropě. V areálu si prohlédnete i řadu secesních budov či kopule původní hvězdárny, kterou navrhoval architekt Josef Fanta.
Na další zastávce na zámku Konopiště budete obdivovat hlavní sídlo následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženy Žofie Chotkové. Část zámecké expozice se věnuje významné historické události – atentátu na Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu, který je považován za jednu z příčin vypuknutí první světové války. Příjemná je návštěva rozsáhlého zámeckého parku, kterým prochází i naučná stezka.
U Štěchovické přehrady se dozvíte více o budování vodních děl na Vltavě a jejich významu. Navštivte vodní elektrárnu Štěchovice, kde uvidíte naučné panely o krásách zdejší přírody, historické fotografie ze stavby, a nahlédnete do provozu současné elektrárny.
Při další zastávce v Památníku Karla Čapka ve Strži budete v krásné krajině lesů a rybníků na Dobříšsku obdivovat letní sídlo slavného spisovatele a můžete se vydat i na sedmikilometrovou pěší trasu místy, kudy při svých pobytech na Strži chodil.
Období první republiky vám přiblíží také prohlídkové okruhy na zámku Mníšek pod Brdy. Jak žila tehdejší šlechtická společnost? Nahlédněte jí do soukromí. Vše je zařízeno do nejmenších detailů.
Poslední zastávku si můžete udělat ve Zbraslavi, kde zavzpomínáte na českou automobilovou závodnici Elišku Junkovou. Trať závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště si můžete projet na kole nebo na motorce, popřípadě projít pěšky. Pěkná procházka lesnatým terénem se výhledem na Vrané nad Vltavou měří 4,5 km.
Jiná trasa po stopách první republiky vás zavede nejprve do Mladé Boleslavi, kde navštívíte Škoda Muzeum. V bývalých výrobních halách se tam dozvíte příběh slavné automobilky. Období první republiky je výchozím momentem pro vzestup značky Škoda, která se stala vlajkovou lodí českého průmyslu.
Pokračujte na prohlídku cukrovaru a lihovaru v nedalekém městě Dobrovice, které je právem nazýváno kolébkou českého cukrovarnictví. Unikátní muzejní expozice hned vedle továrny vás se vším okolo cukrové řepy seznámí.
Zastavte se u Beniesovy vily u Lysé nad Labem s jedinečnou střešní zahradou, kde žil podnikatel v oboru cukrovarnictví. Jde o kubistickou stavbu, projektovanou významným českým architektem Emilem Králíčkem.
Oázou klidu je lázeňské město Poděbrady, vyhlášené svými kolonádami a promenádním centrem. Nenechte si ujít ani prohlídku zdejší budovy nádraží ČD z roku 1932, které je považováno za stavební skvost, jelikož se jedná o první funkcionalistické nádraží v Čechách. Jednou z nejstarších technických staveb na Labi je pak poděbradská hydroelektrárna. Projekt vypracoval místní rodák, architekt Antonín Engel. Hydroelektrárna včetně technologie je dochována prakticky v původním stavu a je stále v provozu.
Poslední prvorepublikovou zastávkou mohou být Libodřice u Kolína, kde stojí Bauerova vila – skvělý příklad kubistické architektury. Pro majitele místního velkostatku ji vystavěl vynikající architekt Josef Gočár.
