Bohumil Hrabal: od industriálního Kladna až po kočky v Kersku

Industriální dědictví Kladna – města ze železa a oceli

Kladno bylo vždy městem, které žilo a dýchalo těžkým průmyslem, zejména ocelářskou výrobou a těžbou uhlí. I když dnes mnoho továren již nefunguje, město v sobě stále ukrývá místa, která vám připomenou jeho průmyslovou minulost. Na počátku 50. let, v době, kdy vycházel román Rudá záře nad Kladnem pojednávající o těžkém životě a útrapách kladenských dělníků, byla vyhlášena pracovní brigáda na pomoc národním podnikům. Na výzvu zareagoval i Bohumil Hrabal, který nastoupil do kladenských oceláren. V nich se formoval jeho jedinečný spisovatelský pohled na svět pábitelství. Pokud se chcete ponořit do atmosféry, která utvářela Hrabalovy příběhy, vydejte se na procházku po industriálním Kladně.

• Tip: Pro hlubší ponoření do historie industriálního Kladna můžete využít i služby mobilního audioprůvodce Po stopách oceli industriálního Kladna. Průvodce vás provede nejvýznamnějším průmyslovým areálem bývalé Vojtěšské hutě. Aplikaci si můžete snadno stáhnout na platformě TourStories.

Něžný barbar a jeho svět

Ubytovna však Hrabalovi nevyhovovala, a tak se přestěhoval do Prahy a dojížděl na Kladno za prací. Během cesty autobusem se Bohumil Hrabal seznámil s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem, který shodou náhod také pracoval jako brigádník na Kladně. Z jejich seznámení se vyvinulo dlouholeté přátelství, které ovlivnilo nejen Hrabalovu tvorbu, ale i moderní umění.

Brigáda na Kladně přiměla Boudníka k tomu, aby opustil svou práci propagačního grafika a stal se dělníkem. Práce s odpadovým materiálem ho inspirovala natolik, že díky ní vytvořil i vlastní umělecký směr explosionalismus. Přátelství s Hrabalem a zážitky ze společného bydlení ovlivnily i samotného Bohumila Hrabala natolik, že se Boudník stal hlavním hrdinou jeho knihy Něžný barbar.

• Tip: Kladno bylo domovem i dalšího významného grafika, Cyrila Boudy. Na jeho počest byla v městě otevřena Galerie Cyrila Boudy, která se zaměřuje na výstavy věnované kladenským rodákům a jejich tvorbě. Galerie je otevřena v průběhu celého pracovního týdne.

Kladno jako zrcadlo lidských osudů

Při práci v hutích utrpěl Bohumil Hrabal roku 1952 úraz, po kterém se ocitl v pracovní neschopnosti. Tehdy začal psát své příběhy a zážitky z pobytu na Kladně, ve kterém se setkal s různými typy lidí. Tato setkání mu poskytla bohatý základ pro jeho postavy, jimž věnoval své literární příběhy. Hrabal se je nikdy nesnažil soudit, ale spíše se povznesl nad osudy svých literárních hrdinů, ukazoval jejich ctnosti i slabosti s lehkostí a humorem.

I když se z původního industriálního dědictví Kladna mnoho nedochovalo, přesto se město pyšní významnou technickou památkou, jakou je Hornický skanzen Mayrau. Skanzen je otevřený celoročně a nabízí návštěvníkům komentované prohlídky zaměřené na historii těžby uhlí na Kladensku a Slánsku.

Hrabalovy vzpomínky na Kladno se promítly do jeho sbírky povídek nazvané Inzerát na dům, ve kterém nechci bydlet. Kniha později posloužila jako námět pro film Skřivánci na niti, který zachycoval absurdity a tragikomické stránky života ve společnosti, jež se zaměřovala více na rozvoj těžkého průmyslu než na člověka. Filmaři byli rozhodnuti natáčet film v prostředí, kde vznikla jeho předloha, a tak se i s Bohumilem Hrabalem na Kladno vrátili. Prostory bývalého Kovošrotu Kladno a každodenní život v tomto městě tvořily nejen kulisu k tomuto filmu, ale i autentický obraz Hrabalova života, který znovuožil na filmovém plátně.

• Tip:  Byť se Hrabalovy příběhy zaměřovaly spíše na dělnické prostředí, Kladno nabízí návštěvníkům i architektonicky jedinečné Muzeum věžáků Kladno. Muzeum představuje ukázku bytové kultury z poloviny 50. let, tedy z období, kdy Hrabalův pobyt ve městě pozvolna končil. Prohlídky se konají každou sobotu a vstupenky je nutné si rezervovat s dostatečným předstihem.

Věčné dilema: se šípkovou nebo se zelím?

Vydat se po stopách Bohumila Hrabala znamená nejen ponořit se do jeho literárního světa, ale také navštívit místa, která ho inspirovala. Jedním z nich je osada Kersko, kam Hrabal pravidelně utíkal z ruchu Prahy. Právě zde vlastnil svou legendární chatu, kde se věnoval psaní a kde pečoval o své milované kočky.

• Tip: Hrabalova chata v Kersku po rekonstrukci vypadá, jako by ji spisovatel právě opustil. Prohlídka s průvodcem je možná pouze na rezervaci. Kapacita jedné prohlídky je max. 7 osob.

Kersko se stalo kulisou jeho slavného díla Slavnosti sněženek, ve kterém s humorem a poetikou zachytil osudy místních obyvatel. Na Hrabalovu stopu zde narazíte na každém kroku – ať už na informačních tabulích Stezky Bohumila Hrabala, nebo v legendární hospodě Hájenka, kde můžete ochutnat kančí se zelím i se šípkovou omáčkou.

Kersko je však nejen literární, ale i filmovou destinací. Právě zde režisér Jiří Menzel natočil ikonickou adaptaci Slavností sněženek, a pokud se projdete po lesních cestách, možná si vybavíte některé známé scény. Filmové stopy vedou i k pramenu svaté Anny, kde Hrabal rád posedával, a k místům, kde se v příběhu odehrávaly vášnivé debaty o tom, jak nejlépe připravit kančí. Návštěva Kerska je tak nejen literárním zážitkem, ale i nostalgickou cestou do světa české filmové klasiky, která zde dodnes dýchá na každém kroku.