Archikousky středních Čech aneb výlet za funkcionalismem

Brána k srdci s moderním šarmem

Poděbradské nádraží, dokončené v roce 1931, se stalo první funkcionalistickou stavbou v rámci československé železniční sítě, a v tehdejší době bylo považováno za jednu z nejmodernějších nádražních budov v celé zemi. Jeho architektonický návrh, jak exteriéru, tak interiéru, plně odpovídal zásadním principům funkcionalismu a představoval avantgardní řešení, které nemělo v zemi obdoby. Původně bylo nádraží projektováno bez restaurace, ale díky finančnímu příspěvku benešovského pivovaru zde nakonec vznikly i skromné prostory restaurace, doplněné o venkovní posezení na protějším dvorku. V interiéru se dochovaly i původní prvky, jako jsou dveře a svítidla, které dnes připomínají jedinečnou historickou hodnotu budovy.

Jeho elegantní, čisté linie a důraz na funkčnost jsou typickými znaky modernistického stylu, který se v té době začal v architektuře prosazovat. Budova nádraží je příkladem toho, jak se moderní architektura začlenila do veřejného prostoru, a dodnes slouží jako významná vstupní brána do Poděbrad. V roce 2023 zde bylo otevřeno nové turistické informační centrum s kavárnou a malým výstavním prostorem, které přibližuje návštěvníkům historii i současnost města.

Při cestě z nádraží do centra rozhodně nevynechejte Vilémovo pekařství & Koloniál, kde si můžete pochutnat na řemeslně vyrobeném pečivu. Procházkou pokračujte po lázeňské kolonádě, která vede až k poděbradskému zámku. Kromě malebné kolonády s lázeňskou atmosférou stojí za návštěvu také moderní galerie Ludvíka Kuby nebo relaxace v některém z místních lázeňských zařízení.

Funkcionalistický zážitek i s přespáním

Jen kousek za Prahou najdete jedinečný příklad funkcionalistické architektury ve středních Čechách – Volmanovu vilu, kterou si můžete snadno prohlédnout i díky příměstskému vlaku z Masarykova nádraží. Na rozdíl od jiných podobných staveb to tu opět žije čilým životem – v nově zrekonstruované vile se konají různé kulturní akce pro veřejnost, firemní eventy nebo pravidelné prohlídky s průvodcem. Vila nadchne nejen milovníky prvorepublikového funkcionalismu, ale i ty, kteří se chtějí dozvědět více o pohnuté historii této krásné vily. Josef Volman, úspěšný továrník z Čelákovic, si ji nechal postavit podle stylu Le Corbusiera, přičemž architekti Jiří Štursa a Karel Janů do ní vnesli i vlastní originální prvky, jako terasy nebo zvlněné stěny.

Pokud chcete zažít něco opravdu nevšedního, můžete ve vile i přespat – například v apartmánu slečny Ludi. Tento prostor, vybavený zrekonstruovaným nábytkem z 30. let a koupelnou s původní modrou vanou, vás přenese zpět do prvorepublikové elegance. Ráno si pak vychutnejte snídani na střešní terase s krásným výhledem do okolí, což dokonale zakončí vaši návštěvu tohoto architektonického skvostu.

Bydlení 50. let v kladenských věžácích

Kladno, největší město ve středních Čechách, se pyšní pěti ikonickými věžáky z 50. let 20. století, které jsou viditelné nejen ze všech okolních kopců, ale dokonce i ze západního okraje Prahy. Tyto bytové domy, patřící mezi nejzdařilejší realizace své doby, kombinují originální architektonický výraz s promyšleným uspořádáním prostor. Spojují to nejlepší z předválečného funkcionalismu, úvah o sociálním bydlení a sorele, socialistickém realismu – oficiálním uměleckém směru tehdejších socialistických zemí.

Do minulosti vás zavede hned vstupní hala, která je zachovaná v autentické podobě z doby svého dokončení v roce 1958, a nabídne jedinečný pohled na zdejší expozici. Ta přibližuje širší kontext vzniku sídliště a věžových domů, včetně umělecké výzdoby okolí. Seznámíte se také se životem hlavního architekta těchto věžáků, Josefa Havlíčka. Muzeum věžáků Kladno je otevřeno celoročně vždy v sobotu. Kromě obytných částí můžete navštívit i kryt civilní obrany vybavený tak, jak by ho mohli vidět tehdejší obyvatelé v případě nepřátelského útoku. A rozhodně si nezapomeňte vyjít na střešní terasu – naskytne se vám odsud úchvatný výhled na celé Kladno a okolí.

Kolínské skvosty – Savoy, teplárna a vodárna

V Kolíně se nachází Erhartův obchodní a hotelový dům Savoy, který se pyšní svou polohou přímo pod Bartolomějským návrším, a tvořící monumentální zakončení taktéž funkcionalistického mostu. Tento nárožní dům, postavený v roce 1936 podle návrhu kolínského stavitele Lva Veletovského, si zahrál i ve filmu Miloše Formana Černý Petr z roku 1963. V přízemí dnes sídlí obchod s oděvy, v době svého vzniku tu však byl významný módní dům. Nad ním mohli tehdejší návštěvníci zajít do elegantní vzdušné restaurace s výhledem na řeku, v podzemí pak až do konce minulého století fungoval vyhlášený taneční bar. Dnes jsou v budově pouze nájemní byty, architektonický skvost si tak můžete prohlédnout pouze zvenku.

Dalším funkcionalistickým pokladem Kolína je teplárna, navržená architektem Jaroslavem Fragnerem. V letech 1930–1932 zde na břehu Labe, na místě bývalého Horského cukrovaru, vznikla moderní elektrárna ve funkcionalistickém stylu. Součástí návrhu byl i 117 metrů vysoký komín, tehdy nejvyšší ve střední Evropě. Tato elektrárna je považována za manifest moderní architektury a, i přes pozdější nevhodné zásahy, si zachovala podstatné prvky původního vzhledu českého industriálního funkcionalismu, což z ní činí významnou technickou památku.

Věžový vodojem v Kolíně, postavený v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Jandy, žáka slavného Jana Kotěry, a inženýra J. V. Hráského, je další z výrazných funkcionalistických staveb města. Tato věžovitá stavba s kruhovým půdorysem a výškou 45 metrů původně sloužila k zásobování města vodou, technologie však přestala po válce vyhovovat, a tak byl vodojem v roce 1977 odstaven. Po letech chátrání byla budova v letech 2014–2015 obnovena a proměněna na vyhlídkovou věž s informačním centrem. Dnes návštěvníkům nabízí celoročně otevřený prostor s expozicí o historii budovy a technické infrastruktuře, ve vodní nádrži i videoprojekci na téma voda. Když vystoupáte do nejvyššího patra rozhledny, otevře se vám nádherný výhled na Kolín a střední Polabí, při dobré viditelnosti uvidíte i Krkonoše, Ještěd či Milešovku.

Kolín z 20. a 30. let minulého století je plný architektonických skvostů, které si můžete vychutnat při nenáročné procházce. Za zastavení stojí i Masarykův most nebo Městské divadlo, které je jednou z nejvýznamnějších funkcionalistických divadelních staveb meziválečné éry a posledním dílem architekta Jindřicha Freiwalda. Další zajímavostí je kostel Církve československé husitské ve tvaru holubice se složenými křídly.

V nedaleké Kouřimi objevíte další zajímavý vodojem, i když dnes už není přístupný. Pokud se vydáte do Kouřimi, určitě navštivte místní skanzen, kostel sv. Štěpána nebo tajemný Lechův kámen. Na náměstí se pak můžete zastavit a posilnit v místním likérnictví nebo si o kousek dál posedět v pekařství a farmářské prodejně Náš chléb a dát si kávu a zakousnout něco z mnoha druhů voňavého pečiva, zákusků či farmářských produktů.