15 skrytých skvostů středních Čech, o kterých možná ještě nevíte

1. Huť Barbora Jince

Jedním z nejzajímavějších svědků průmyslové minulosti středních Čech je Huť Barbora v Jincích, která připomíná dobu, kdy byly Brdy významným železářským centrem. Dochovala se zde poslední ucelená valonská vysoká pec v Čechách z počátku 19. století a zároveň nejvýznamnější památka dřevouhelné výroby železa v zemi. Po ukončení provozu však areál postupně chátral. Díky iniciativě místních spolků a dobrovolníků se jej ale podařilo zachránit. Rozsáhlá rekonstrukce dokončená v letech 2023–2024 proměnila historickou huť v kulturní a návštěvnické centrum. Dnes zde návštěvníci najdou expozice věnované hutnictví, geologii Brd i vojenské přítomnosti v oblasti a industriální areál ožívá koncerty, výstavami nebo workshopy. 

2. Hornický skanzen Mayrau

Podobně silnou atmosféru nabízí hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna, mimořádná technická památka evropského významu. Důl byl v provozu více než 120 let a po ukončení těžby v roce 1997. Celý areál se podařilo zachovat téměř v podobě posledního pracovního dne. Návštěvníci tak procházejí původními šatnami, koupelnami, strojovnami i kolem těžních věží a mohou si představit každodenní život horníků hluboko pod zemí. Technickou zajímavostí je funkční parní těžní stroj Ringhoffer z roku 1905, který se při zvláštních příležitostech uvádí do chodu. 

3. Černokostelecký pivovar

Industriální tradici regionu připomíná další skrytý skvost: Národní muzeum pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy. To sídlí v památkově chráněném areálu pivovaru z roku 1842. Pivovarnictví zde není představeno jen jako řemeslo, ale také jako významný hospodářský fenomén českých měst. Největší raritou je obrovská historická varna na přímý otop dřevem – největší dochovaná svého druhu na světě! Na ploše téměř čtyř tisíc metrů čtverečních se dochovala mimořádně kompletní sestava technologických zařízení z období průmyslové revoluce. Muzeum funguje jako takzvané „živé muzeum“, kde se historické technologie nejen vystavují, ale také uvádějí do provozu, takže návštěvníci mohou na vlastní oči vidět například elevátor na led nebo tradiční hvozdění sladu. 

4. Parostrojní pivovar Lobeč

Dalším výjimečným příkladem záchrany technické památky je parostrojní pivovar v Lobči na Mělnicku. Jeho historie sahá až do roku 1586, kdy byl založen jako šlechtický pivovar. Na přelomu 19. a 20. století byl přestavěn na moderní parostrojní pivovar, který patří k nejlépe dochovaným historickým pivovarům tohoto typu v České republice. Po znárodnění v roce 1948 areál postupně chátral a ztrácel svou původní funkci. Zlom nastal až v roce 2007, kdy se obnovy ujali architekti Jana a Pavel Prouzovi. Jejich citlivá rekonstrukce respektující autentickou architekturu i historické technologie získala prestižní ocenění Europa Nostra Awards 2023. Pivovar dnes tak opět funguje jako řemeslný pivovar s muzeem, historickou varnou, výčepem i ubytováním v industriálních apartmánech. 

5. Bauerova vila v Libodřicích

Architektonickým skvostem středních Čech je Bauerova vila v Libodřicích u Kolína, kterou navrhl architekt Josef Gočár. Jde o jedinou kubistickou vilu na českém venkově a mimořádný doklad toho, jak se avantgardní architektura začátku 20. století dokázala prosadit i mimo velká města. Po citlivé rekonstrukci byla vila navrácena do podoby odpovídající Gočárovým návrhům a dnes funguje jako Gočárovo muzeum. Návštěvníci zde mohou obdivovat kubistický nábytek, design i jednu z největších sbírek kubistické keramiky na světě. 

6. Volmanova vila v Čelákovicích

Jiný obraz moderní architektury první republiky nabízí Volmanova vila v Čelákovicích, která patří k nejvýraznějším funkcionalistickým stavbám ve středních Čechách. Vila z konce 30. let 20. století byla inspirována principy moderní architektury a představovala luxusní bydlení průmyslnické elity své doby. Po roce 1948 byla využívána jako mateřská škola a postupně chátrala. Její záchrana trvala téměř patnáct let a dnes je považována za jeden z nejvýznamnějších příkladů obnovy meziválečné architektury v regionu. 

7. Zámek v Brandýse nad Labem

Tato renesanční rezidence od 16. století sloužila jako oblíbené letní a lovecké sídlo Habsburků. Právě zde pobýval císař Rudolf II., ale také poslední rakouský císař a český král Karel I. Zámek v Brandýse nad Labem je dnes národní kulturní památkou a zároveň jedním z nejvýznamnějších dokladů renesanční šlechtické reprezentace v Čechách. Kromě cenných interiérů a sgrafitových fasád zde návštěvníci najdou také expozice věnované vojenství nebo historickou zahradu.

Od roku 1995 je zámek ve vlastnictví města, které jej postupně obnovuje. Výsledkem dlouhodobé revitalizace je například rekonstrukce kaple a rytířského sálu, obnova Rudolfinské chodby, restaurování sgrafitových fasád nebo nové zámecké skleníky v zahradě Na Valech. 

8. Zámek Mnichovo Hradiště

Výjimečně dochovaným aristokratickým sídlem je zámek Mnichovo Hradiště, který byl po více než tři století hlavním sídlem rodu Valdštejnů. Původní renesanční rezidence byla v 17. století přestavěna na reprezentativní barokní zámek, který si dodnes uchoval mimořádně autentické interiéry. Zámek je známý také jako místo významného diplomatického setkání Svaté aliance v roce 1833, kdy se zde setkali rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ.

Návštěvníci zde mohou obdivovat rozsáhlou historickou knihovnu, sbírky nábytku a porcelánu nebo unikátní barokní divadlo. Součástí areálu je také kapucínský klášter s kostelem Tří králů a hrobkou Albrechta z Valdštejna. Celý komplex dnes spravuje Národní památkový ústav. 

9. Zámek Mníšek pod Brdy

Poněkud jiný obraz šlechtického sídla nabízí státní zámek Mníšek pod Brdy, barokní rezidence vzniklá přestavbou středověkého hradu stojícího na důležité obchodní cestě. Zámek je zajímavý především tím, že se zde dochovalo autentické prostředí drobné aristokracie z počátku 20. století. Bohatě zařízené interiéry přibližují každodenní život šlechtické rodiny – od reprezentačních salonů až po soukromé obytné místnosti. Po konfiskaci v roce 1945 sloužil zámek jako archiv, později však prošel citlivou restaurátorskou obnovou. Historický kontext místa doplňuje také nedaleký barokní poutní areál Skalka, vybudovaný majiteli zámku. 

10. Zámek Neustupov

Příběh postupné záchrany historické památky představuje zámek Neustupov, renesanční skvost vybudovaný na místě gotické tvrze ze 14. století. K jeho nejvýznamnějším majitelům patřil například Kašpar Kaplíř ze Sulevic, popravený po stavovském povstání roku 1621. Po roce 1989 se zámek vrátil do soukromých rukou, avšak dlouhou dobu chátral.

Teprve od roku 2020, kdy jej získal nový majitel Michal Fárník, začala systematická obnova. Zámek se postupně otevírá veřejnosti a od roku 2025 zde probíhají výstavy, kulturní akce i společenské události. Neustupov je tak aktuálním příkladem toho, jak mohou soukromí vlastníci zachraňovat historické památky. 

11. Stránov

Naopak romantickou podobu aristokratického sídla z konce 19. století představuje zámek Stránov, stojící na ostrohu nad krajinou Pojizeří. Původně zde stála dřevěná tvrz, která byla později přestavěna na gotický hrad. Dnešní podobu získal zámek při novorenesanční přestavbě podle návrhu architekta Josefa Schulze, autora budovy Národního divadla. Architekt zde vytvořil malebnou kompozici spojující gotické prvky, renesanční arkády a romantizující architekturu 19. století. Díky této „pohádkové“ podobě patří Stránov k oblíbeným místům svateb, kulturních akcí i filmového natáčení. Po období znárodnění a zanedbání byl zámek v roce 2003 navrácen rodině Šimonkových, která jej postupně rekonstruuje a zpřístupňuje veřejnosti. 

12. Sázavská klášter

Mezi nejstarší a duchovně nejvýznamnější památky středních Čech patří klášter v Sázavě, založený kolem roku 1032 svatým Prokopem. Patří k třetímu nejstaršímu mužskému klášteru na území českých zemí a dodnes je považován za mimořádně důležité místo raně středověkých duchovních a kulturních dějin. V 11. století zde vzniklo významné centrum slovanské liturgie a vzdělanosti, které navazovalo na tradici cyrilometodějské misie. Klášter je úzce spjat se životem svatého Prokopa – poustevníka, opata a jednoho z českých zemských patronů – a dodnes zůstává významným poutním místem. Dnes je klášter spravován Národním památkovým ústavem a Římskokatolickou farností Sázava–Černé Budy a veřejnosti nabízí prohlídkové okruhy i tematické expozice, které přibližují jeho mimořádnou historii. 

13. Votický klášter

Zcela odlišnou atmosféru má františkánský klášter sv. Františka z Assisi ve Voticích, barokní sakrální areál založený roku 1627 hrabětem Sezimou z Vrtby. Komplex představuje ucelený konventní areál s klášterní zahradou a dobře ilustruje každodenní život františkánského řádu. Klášter dnes slouží jako živé kulturní a komunitní centrum, které propojuje barokní architekturu s regionální historií a současným kulturním životem. Návštěvníci mohou nahlédnout do autentických klášterních prostor, jako jsou cely, refektář, knihovna nebo kaple, a zároveň se seznámit s historií města Votice i s dramatickými událostmi 20. století. 

14. Zámek Vlašim

Sídlo Muzea Podblanicka představuje významnou paměťovou instituci Benešovska. Zámecký areál dokumentuje stavební vývoj od gotického hradu přes renesanční přestavby až po klasicistní úpravy a obklopuje jej rozsáhlý anglický park, jeden z nejcennějších krajinářských parků ve střední Evropě. Expozice přibližují kulturní i přírodní dědictví Podblanicka – od archeologie a přírodovědy až po každodenní život regionu, šlechtické rody Auerspergů a průmyslové tradice spojené například s firmou Sellier & Bellot. Zámek dnes slouží nejen jako muzeum, ale také jako kulturní centrum s výstavami, koncerty a vzdělávacími programy. 

15. Zámek Růžkovy Lhotice

Komornější, ale mimořádně zajímavý je zámek Růžkovy Lhotice, menší barokně-klasicistní sídlo s kořeny sahajícími až do 14. století. Přestože svou velikostí nepůsobí tak monumentálně jako některé jiné zámecké areály, jeho význam spočívá především v jedinečném hudebně-historickém kontextu. Zámek je spojen s hudebním rodem Bendů i s pobytem rodiny Bedřicha Smetany, kdy zde skladatelův otec působil jako sládek a Smetana zde prožil část svého dětství. Expozice „Kraj tónů“ připomíná nejen Smetanův život, ale také hudební tradici Podblanicka a osobnosti jako Jan Dismas Zelenka, Josef Suk, Zdeněk Fibich či Gustav Mahler. Růžkovy Lhotice tak představují nenápadný, ale výrazný kulturní bod regionu.